Praha – V 41 letech chtěl v dresu Mladé Boleslavi naposledy zabojovat o titul v hokejové extralize, ale měl smůlu. Zhruba v polovině prvního čtvrtfinále do něj nešetrně najel Bedřich Köhler (video faulu naleznete ZDE). Zatímco hradecký obr dostal čtyřzápasový distanc, David Výborný už si profesionální hokej nikdy nezahraje. Ukončil kariéru.
Loučí se další hráč ze zlaté generace, který uhranul české fanoušky především neutuchající ochotou reprezentovat. Žádný hráč Česka ho v tom netrumfne. Výborný nastoupil hned na dvanácti mistrovstvích světa, jedné olympiádě a jednom Světovém poháru. Pětkrát mu na krku zářila zlatá medaile, jednou ji převzal jako kapitán mužstva.
Poznal řadu trenérů, ale možná na největší úspěch dosáhl s Josefem Augustou. Společně dovedli tým k památnému zlatému hattricku. Od německého šampionátu už uplynulo takřka 15 let. "Davida měl každý trenér rád," vzpomíná 69letý Augusta v rozhovoru pro Aktuálně.cz .
Co říkáte na to, že David Výborný končí kariéru zraněním kolena? Nezasloužil si lepší konec?
Zranění je vždycky špatné, když si ho hráč odnese ze hry. Tady se to samozřejmě znásobuje tím, že tohle je Davidova poslední sezona. Prostě je to smůla.
Myslíte, že ztráta kapitána Mladou Boleslav spíš položí, nebo naopak semkne?
V úterý ukázali, že bez Davida hrát dokážou. Zápas dobře rozehráli a nakonec vyhráli v prodloužení. Myslím si, že morálka týmu je velice dobrá. Semknou se.
Výborného jste jako hlavní trenér vedl na třech světových šampionátech. Jaký to byl hráč?
David byl velice inteligentní hráč, měl smysl pro kombinaci. Myslím si, že tohle mu udělalo celou kariéru. Spousta hráčů s ním chtěla hrát. Byli jsme spolu mistři světa v Hannoveru, kde odváděl dobré výkony.
Za vaší éry ještě nenosil kapitánské céčko, to až později za Vladimíra Růžičky a Aloise Hadamczika. Byl jednou z vůdčích postav reprezentace?
Už za mě patřil mezi vůdčí osobnosti. Později to dokázal na mistrovství světa, kde jako kapitán získal titul pod Vláďou Růžičkou. Navíc tam hrál s Jardou Jágrem, což je ukázka toho, že to byl velký hráč. Věk nezastavíte, ale měl skvělou kariéru. Jak na české scéně, tak v NHL, kde se neztratil. Trenérům se také nikdy nevymlouval, že je po sezoně unavený. Když byl do národního mužstva pozvaný, vždycky přijel.
I proto má nejvíc reprezentačních startů ze všech českých hokejistů. Zažil jste v tomto ohledu někoho ochotnějšího?
Většina hráčů za mojí nebo Hlinkovy éry jezdila ráda. Někteří si turnaje zamlouvali dopředu, prostě chtěli jet. Dneska už je to trošku jiné, někteří hráči nechtějí jezdit a vymlouvají se. S tím jsme se dřív nesetkávali.
Čím to je?
Na to neumím odpovědět. Dřív hráči tvořili určitou partu, která na turnaje jezdila ráda. Nevím, jak je to teď, protože už tam dlouho nejsem. Neznám vztahy, které spolu hráči mají.
Máte na Davida Výborného nějakou silnou vzpomínku?
Tak já jsem byl u jeho začátků v Dukle Jihlava, viděl jsem ho vyrůstat. Pak odešel do Prahy. Byl to hráč, kterého měl každý trenér rád. V kolektivu byl oblíbený. Když jsme vyhráli titul mistrů světa, patřil mezi klíčové hráče. Zároveň to byl asi nejsvětlejší okamžik, který jsme spolu zažili.
