Praha – Statný Jakub Zbořil patří mezi největší české talenty mezi obránci v historii. Letos to může poprvé prokázat na mistrovství světa dvacetiletých.
Velkou šanci měl už loni. Přestože mu bylo teprve 17 let, v zámořské juniorce hrál fantasticky (později byl vybrán do nováčkovského All Star týmu). Jenže tehdejší kouč reprezentace Miroslav Přerost s ním nepočítal. Odchovanec Komety se balil po jediném dni přípravy.
Letos na šampionát nejspíš pojede. Trenér Jakub Petr se sice zdráhá říct, že by někdo měl zajištěné místo, ale Zbořil je výjimečný…
Při posledním draftu NHL šel po volbě Bostonu na pódium jako třináctý, čímž se stal pátým nejlépe umístěným českým obráncem v historii. Po Romanu Hamrlíkovi, Rostislavu Kleslovi, Petru Svobodovi a Ladislavu Šmídovi. Z toho udělal Anaheim celkovou devítku v roce 2004. Od té doby nejsou čeští zadáci zrovna v kurzu, nicméně Zbořil nepříznivý trend alespoň osvěžil.
Góly mu někdy závidějí i útočníci
Brněnský rodák, na kterého se ze strany skautů valí jen chvála, už na sebe upozornil i v národním mužstvu. S osmnáctkou získal stříbro na mistrovství světa i Memoriálu Ivana Hlinky, kde patřil mezi nejlepší střelce turnaje. V pěti zápasech skóroval čtyřikrát. Takový příděl by se hodil i na šampionátu ve Finsku, který startuje už příští týden.
Nyní má Zbořil za sebou dva dny kempu ve Velkých Popovicích, kde si rychle zvykl. "S časovým posunem nikdy nemám problém. Přijedu, jednou se vyspím a jsem v pohodě," líčí s úsměvem. "Pokud jde o kluziště, tak při prvním nebo druhém tréninku jsem cítil rozdíl, ale už je to docela v pohodě."
Na kempu je hned 35 hráčů, což není obvyklé. Z nich má vykrystalizovat konečný tým. Je to tak dobře?
Je to určitě lepší, když hodně hráčů může bojovat. Je pak z čeho vybírat. I já musím bojovat, protože minulý rok jsem tým neudělal. Makám.
Loni jste se do týmu nedostal, navíc jste z kempu odešel po jediném dni. Jak jste se cítil?
Byl jsem tam asi den a půl a poslali mě domů. Určitě mě to zamrzelo, ale na druhou stranu jsem byl rád, že jsem strávil Vánoce s rodinou. Spíš mě to ale mrzelo.
Patříte ke generaci hráčů, která vybojovala velké úspěchy v osmnáctce. Tehdy byl tým víc pohromadě, teď řada opor přiletěla ze zámoří. Není to trochu problém?
Ne, to si vůbec nemyslím. S tímhle ročníkem jsme spolu byli od šestnáctky, na turnaji se to vždycky dalo do kupy. Teď to bude stejné. Nejsou tu žádné skupinky, což je super. Stačí tři čtyři dny a ono si to sedne.
Jediným hráčem, který má oficiálně jistou nominaci, je kapitán Dominik Mašín. Céčko mu "připnuli" trenéři, nebo hráči?
To určují trenéři, v týmu se o tom nehlasuje. Máša má zkušenosti z předchozích ročníků a kapitána už dělal. Myslím si, že céčko má právem.
Proč nesplnil kondiční testy?
Pojďme k vaší sezoně v juniorce, kde zatím nesbíráte tolik bodů jako loni. Jak byste se zhodnotil?
Když jsem odjel z Bostonu do juniorky, myslel jsem, že to půjde tak trochu samo. Měl jsem hodně velké ambice, ale ono to úplně nešlo. Pořád to není ono, ale pracuju na tom.
Po draftu jste také měl problémy s kondičními testy. Čím si to vysvětlujete?
Ještě před draftem jsme měli kemp s reprezentací a já si něco udělal s kolenem. Navíc už předtím jsem měl natažené vazy. Kolem draftu jsem tedy necvičil, protože to koleno mě fakt bolelo. Když jsem pak dojel na testy, zjistil jsem, že jsou docela těžké.
Co vám po kempu říkali v Bostonu?
Že se mnou jsou spokojení, ale mám zlepšit tréninkové návyky, jít vždycky do všeho naplno a být všude první.
Dohlíží na vás i v rozjeté sezoně?
Naše týmy - Saint John a Boston - spolu hodně komunikují, trenéři jsou pořád v kontaktu. Taky mi volají. Třeba teď jsem se jich zeptal, jestli mi můžou poslat videa, jak hrají obránci Bostonu. I takhle se můžu učit, což je super.
Kdo vás na videích nejvíc zaujal?
Určitě Zdeno Chára, taky se mi hrozně líbí Torey Krug. I když je docela malý, hrozně se vypracoval. Klobouk dolů.
Řešili jste v týmu juniorský šampionát?
V Kanadě je to docela velká věc, hráči z juniorek mají k turnaji velký respekt. Když někdo udělá tým, něco to znamená.
Postřehl jste, jaké šance dávají Čechům Kanaďané?
To vůbec nevím, ale v týmu mám spoluhráče, Thomase Chabota, který mi říkal, že nás smáznou. To jsme se ale spíš štengrovali.
Ve čtvrtfinále můžete jít proti Kanadě, USA nebo Švédsku, tedy ohromným favoritům. Pokud ale vyhrajete skupinu s Ruskem, Finskem a Slovenskem, možná narazíte na Švýcarsko. Je to motivující?
Určitě. Myslím si, že bychom to mohli uhrát, dost by nám to ulehčilo čtvrtfinále.