Italové se utápěli v euforii a nechtěli myslet na to, že dnes má být uzavřen rozsáhlý korupční skandál v italské lize, který může poznamenat budoucnost většiny reprezentantů.
"Teď budeme celé léto jenom a jenom slavit. Už se nemůžu dočkat, až se potkáme s našimi fanoušky v Římě," řekl útočník Luca Toni, jehož Fiorentina je do aféry také zatažena.
Reprezentanti "squadry azzury" zažívali po vyvrcholení turnaje pocity velké satisfakce. Před šampionátem se jim nevěřilo, během mistrovství pak dlouho čelili drtivé kritice tamních médií. Ale teď se právě oni mazlí s trofejí pro světové šampiony.
"Pořád nemůžu uvěřit tomu, že jsme právě my mistry světa," rozplýval se záložník Andrea Pirlo, který byl vyhlášen nejlepším hráčem finálového duelu.
"Teď se cítím přibližně stejně, jako kdybych vyhrál nějaký jiný pohár. Ale až se v pondělí probudím, tak mi asi teprve pořádně dojde, co se vlastně stalo," líčil těsně po zápase gólman Gianluigi Buffon, další z hlavních strůjců italského úspěchu, který během šampionátu inkasoval jen dvě branky.
Italští fotbalisté netajili, že si museli při cestě za životním úspěchem hodně vytrpět. Jak během celého turnaje, kdy například v osmifinále s Austrálií hráli celý druhý poločas bez vyloučeného obránce Materazziho, tak i ve finálovém zápase. V něm od sedmé minuty prohrávali po Zidanově penaltě.
Italové se o úspěch rvali až do konce
"Ale dokázali jsme se pokaždé rvát až do úplného konce. Měli jsme velký a silný tým," řekl Pirlo, s nímž souhlasil i útočník Francesco Totti.
"Francie hrála opravdu výborně, použila podobný systém jako my. Museli jsme si sáhnout až na dno, ale nakonec se radujeme. Naše vítězství vstoupí do historie. Těžko popsat, co právě prožívám," uvedl Totti.
Kouč Marcello Lippi prý začal v možný úspěch věřit poté, co jeho tým v posledním utkání základní skupiny porazil Českou republiku a zajistil si postup do vyřazovacích bojů z prvního místa.
"Během celého turnaje jsme se pořád zlepšovali, naše sebevědomí rostlo zápas od zápasu. Velmi důležitým okamžikem bylo vítězství v semifinále nad Německem," uvedl Lippi, který zatím prý neví, jestli bude dál u národního týmu pokračovat.
"Uvidíme, jak to v Itálii všechno dopadne. Teď se mě na to ale neptejte, chci si užívat ten krásný pocit. Být mistrem světa je něco neuvěřitelného, nic podobného jsem nikdy nezažil," řekl Lippi novinářům. "Věřím, že s námi zůstane dál," doufal útočník Toni.
Sebevědomí italských fotbalistů se projevilo i ve finálovém penaltovém rozstřelu. Na domácím mistrovství v roce 1990 Italové vypadli po penaltách v semifinále s Argentinou, o čtyři roky později je pokutové kopy rozesmutnily ve finále v USA proti Brazílii a v roce 1998 "squadra azzura" skončila svoji cestu mistrovstvím po rozstřelu s domácí Francií, ale v Berlíně bylo všechno jinak.
Ani jeden z pěti italských střelců se nemýlil. "Byl jsem si jistý, že zvítězíme. Hráče penalty hodně motivovaly," potvrdil Lippi.
Jeho slova dokládaly i sebevědomé výroky hráčů. "Jsem si jistý, že bych pátou penaltu chytil. Ale moji spoluhráči byli tak dobří, že to už ani nebylo potřeba," řekl gólman Buffon.
"Kdyby bylo potřeba, na šestou penaltu bych klidně šel. Rozhodovalo by se mezi mnou a Tonim, ale já jsem se cítil opravdu dobře," tvrdil střídající útočník Vincenzo Iaquinta.
