Jako první se v zápase trefil v 7. minutě z penalty francouzský kapitán Zidane, v 19. minutě vyrovnal po rohovém kopu italský obránce Materazzi. Stav 1:1 vydržel i po prodloužení.
V penaltovém rozstřelu kralovali Italové, kteří proměnili všech pět pokutových kopů. Z týmu Francie nedal útočník Trezeguet.
Zápas nedohrál francouzský kapitán Zidane, který na konci prodloužení hlavou udeřil obránce Materazziho, byl vyloučen a výrazně mu tak zhořklo loučení s kariérou.
Zidane se přitom stal teprve čtvrtým fotbalistou, který dokázal dát ve finále světového šampionátu tři góly. Díky proměněné penaltě se vyrovnal Geoffu Hurstovi z Anglie a Brazilcům Pelému a Vavovi. Před osmi lety Zidane rozhodl dvěma hlavičkami souboj o titul s Brazílií.
Itálie se stala mistrem světa počtvrté v historii, dosud naposledy zvítězila v roce 1982 ve Španělsku. Francie nenavázala na jediný triumf starý osm let.
Hned v úvodu očekávaného vrcholu šampionátu bylo zřejmé, že nudná bitva fotbalových velmocí a neprostupných obran v Berlíně nehrozí.
Hned v první minutě vystrašil francouzské fanoušky jejich miláček Henry, který se po střetu s italským kapitánem Cannavarem otřesen sesunul k zemi, ale po několika minutách se za bouřlivého aplausu vrátil zpět do hry.
Po šesti minutách naopak strnuli Italové. Do jejich obrany vlétl Malouda, stoper Materazzi mu nepatrně zavadil o nohu a znemožnil francouzskému záložníkovi další postup k brance.
Sudí Elizondo neváhal a odpískal penaltu, i když italští fotbalisté nevycházeli z údivu. Kapitán Francie Zidane vsadil na "panenkovský" dloubák a míč se nakonec se štěstím od břevna odrazil půl metru za brankovou čáru.
Zidane nezaváhal při penaltové exekuci stejně jako v semifinále s Portugalskem a nechal vzpomenout na své dvě branky z finále MS před osmi lety, kdy se výrazně podílel na výhře nad Brazílií.
Na letošním mistrovství byl prvním soupeřem Italů, který překonal gólmana Buffona. Ten v dosavadním průběhu inkasoval jediný gól, ve druhém utkání základní skupiny proti USA si jej ale bek Zaccardo vstřelil do vlastní branky.
Na chvíli otřesení Italové měli Francii co oplácet. Squadra azzura se svým rivalem vypadla před osmi lety po penaltovém rozstřelu ve čtvrtfinále světového šampionátu, v roce 2000 se zase Francouzi radovali ve finálovém utkání na mistrovství Evropy.
Svěřenci kouče Lippiho, kteří se poprvé na mistrovství ocitli v roli prohrávajícího mužstva, se ale dokázali vrátit do zápasu brzy. V 19. minutě na Pirlův roh naskočil smutný hrdina sporného penaltového souboje Materazzi a přesnou hlavičkou vyrovnal. To samé se stoperovi milánského Interu povedlo už v utkání proti České republice.
Vyrovnání Itálii povzbudilo a od té chvíle byla lepším týmem. Skvěle jí fungovala obrana, kterou dirigoval kapitán Cannavaro, hrající jubilejní stý zápas v azurovém dresu. Díky pracovité záloze si Italové drželi mírnou územní převahu a hrozili i před brankou veterána Bartheze.
Toniho deset minut před poločasem na poslední chvíli zablokoval Thuram, vzápětí nejlepší střelec evropských ligových soutěží z Fiorentiny hlavičkoval po dalším Pirlově rohu do břevna. Nejistý brankář Barthez soupeři usnadňoval pozici tím, že na centrované míče vůbec nevybíhal.
Pauza pomohla týmu ze země galského kohouta. Po přestávce začal hrozit do té doby neviditelný kanonýr z londýnského Arsenalu Henry. Nejprve obešel Gattusa s Cannavarem, ale jeho slabá střela po zemi nemohla Buffona zaskočit.
V 50. minutě Henry v pokutovém území přetlačil dva beky a jeho nahrávku na volného Maloudu, který by střílel do opuštěné branky, na poslední chvíli odvrátil Zambrotta.
Italští fotbalisté sice měli od semifinále oproti soupeři o den odpočinku navíc, ale ve druhém poločase už nebyli tak výrazní jako v úvodním dějství. Po hodině hry se však připomněli další standardní situací. Toni se vytrhl ze sevření obránců, hlavou míč umístil přesně k tyči, ale jeho euforii zmrazil zdvižený praporek asistenta rozhodčího.
Čtvrt hodiny před koncem pak Pirlo z trestného kopu namířil svůj pokus jen metr vedle tyče. V tu chvíli se už hra začala měnit v taktickou partii, žádný z týmů nehodlal riskovat a zápas dospěl až do prodloužení. Stejně jako před dvanácti lety, kdy hrála Itálie s Brazílií.
V nastavení měli zase blíže ke gólovému úspěchu Francouzi, kteří si v Německu zahráli prodloužení poprvé. Ve 109. minutě si narazil hbitý Ribéry míč s Maloudou a po zemi zacílil křížnou střelou těsně vedle.
O pět minut později Itálii výrazně podržel brankář Buffon, který pravačkou výtečně vytáhl prudkou hlavičku Zidana.
Symbol francouzského tažení šampionátem i úspěchů z poslední dekády deset minut před koncem prodloužení ztratil svůj lesk i auru hrdiny. Zidane mimo hlavní dění hlavou prudce vrazil do hrudníku Materazziho a po dlouhých debatách mu sudí Elizondo ukázal červenou kartu.
Zdrcený Zidane tak odložil kapitánskou pásku a opustil světovou scénu se sklopenou hlavou. Závěr svého posledního velkého zápasu sledoval jen z útrob stadionu, když míjel mistrovský pohár, neubránil se slzám.
Jeho spoluhráči mu v penaltovém rozstřelu náladu nezvedli. Italové pálili na Barthezovu branku neomylně, klíčovým okamžikem bylo selhání střídajícího útočníka Trezegueta ve druhé sérii, v níž trefil jen břevno.
Rozhodující penaltu pak proměnil obránce Fabio Grosso a odpálil italskou salvu nadšení. Italové tak definitivně vymazali trauma z mistrovství světa v roce 1994, kdy ve finále na penalty podlehli Brazilcům.
Kapitán Fabio Cannavaro převzal z rukou německého prezidenta Horsta Köhlera zlatý pohár pro vítěze. Každý člen squadry azzurry se vedle medaile může těšit také na 350 tisíc eur, což je odměna za první místo.
Francouzi dostali stříbrné medaile, ale hříšník Zidane si pro tu svou ani nedošel. Poslední zápas své kariéry si určitě představoval jinak.
Italové chválili týmového ducha
Vítězství týmového ducha a velkého srdce. Tak mluvili italští fotbalisté po zápase. Trenér Marcello Lippi s dojetím prohlásil, že prožívá největší uspokojení svého života, a děkoval hráčům.
"Měl jsem to štěstí, že jsem vyhrál Ligu mistrů a hodně dalších trofejí, ale nikdy jsem necítil nic takového jako dnes. Děkuji hráčům, prokázali, že jsou osobnostmi s velkým charakterem," prohlásil Lippi.
"Tento tým ukázal obrovské srdce. Možná naše hra nebyla tak hezká na pohled, ale byli jsme tým, který byl jen těžko k poražení. Každý zápas jsme navíc odehráli s velkou pokorou," rozplýval se záložník Gennaro Gattuso.
Kapitán a stoper Fabio Cannavaro se jen těžko bránil dojetí. "Zažívám něco fantastického a nepopsatelného. Jsem šťastný za celý tým a za to, co jsme v Německu během celého turnaje odevzdali," řekl Cannavaro.
Brankář Gianluigi Buffon si prý splnil dávný sen. "Odmalička jsem snil o takové chvíli a věřil, že se to jednou může stát skutečností," uvedl Buffon. "Měli jsme tady nesmírně silný a odolný tým, byli jsme pořád jednotní. Je to víc než talent a skvělé individuality," poznamenal Buffon.
Na francouzské straně vládlo zklamání. "Je to velká škoda. Nemůžu být spokojený jen s tím, že jsme se účastnili finále. Chtěl jsem moc vyhrát," řekl trenér Raymond Domenech.
"Ale necítím se jako poražený. Zápas skončil remízou. Prostě jsme jen penalty nekopali tak, jak jsme je kopat měli," dodal Domenech.
Připustil, že Francie v závěru citelně postrádala vyloučeného kapitána Zinédina Zidana, který dostal červenou kartu poté, co hlavou vrazil do obránce Materazziho.
"V posledních deseti minutách nám chyběl a teď bude chybět celému světovému fotbalu," řekl Domenech o fotbalistovi, který v neděli uzavřel svou hráčskou kariéru.
O osudném okamžiku nechtěl vynášet žádné soudy. "Ještě jsem to neviděl ani ze záznamu. Ale pokud tam byl nějaký projev násilí, tak nemůžeme nic namítat. Ani nevím, jestli Materazzi Zidanovi předtím něco řekl. Ale každopádně je to velký herec, hodně tomu přidal," uvedl Domenech a dodal, že Mužem zápasu podle něj není Pirlo, ale právě Materazzi. "Dal nám gól a
zařídil vyloučení Zidana," zdůvodnil svůj názor.
Výsledek
Itálie - Francie 1:1 (1:1, 1:1) na penalty 5:3
Branky: 19. Materazzi - 7. Zidane z pen. Penalty proměnili: Pirlo, Materazzi, De Rossi, Del Piero, Grosso - Wiltord, Abidal, Sagnol. Neproměnil: Trezeguet (Fr.). Rozhodčí: Elizondo - García, Otero (všichni Arg.). ŽK: Zambrotta - Sagnol, Diarra, Malouda. ČK: 110. Zidane (Fr.). Diváci: 69.000 (vyprodáno).
Itálie: Buffon - Zambrotta, Cannavaro, Materazzi, Grosso - Camoranesi (86. Del Piero), Gattuso, Pirlo, Perrotta (61. Iaquinta) - Totti (61. De Rossi), Toni. Trenér: Lippi.
Francie: Barthez - Sagnol, Thuram, Gallas, Abidal - Ribéry (100. Trezeguet), Vieira (56. Diarra), Makelele, Malouda - Zidane - Henry (107. Wiltord). Trenér: Domenech.
