Praha - V lednu si myslel, že má kvůli zranění po sezoně, ale nakonec se stehenní sval Tomáše Rosického zázračně uzdravil a on se tak může s českou fotbalovou reprezentací připravovat na blížící se červnový evropský šampionát.

Na pondělním srazu národního týmu novinářům přiznal, že mu balón už hodně chybí a pro francouzský turnaj je připravený na jakoukoli roli. O budoucnosti po Euru ale zatím nepřemýšlí.

V jaké formě jste z Londýna přijel?
To se uvidí, v jaké formě se tu budu prezentovat. Dva měsíce jsem v plném tréninku, to je všechno v pořádku, ale zápasová vytíženost mi chybí. Sám potřebuji něco odehrát, abych na sobě poznal, jak na tom jsem. Samozřejmě i trenér Vrba mě zná, takže i on uvidí, jak se budu projevovat v tréninku. On je chytrý, sám si to zhodnotí, v jaké formě momentálně jsem.

Chtěl byste nastoupit do všech tří přípravných zápasů?
To se uvidí, nevím, jak to trenér všechno plánuje, určitě má rozmyšlené varianty na všechny zápasy. Samozřejmě mi balón hodně chybí, měl jsem ho za poslední dobu hodně málo. Ale jsem tady v národním týmu připravený na všechno, na každou roli, kterou bude potřeba plnit.

Věřil jste po tom zranění, že se na Euro ještě můžete podívat?
Situace to pro mě nebyla jednoduchá, ani pro trenéra Vrbu. Nerodilo se to rozhodnutí lehce. Sám jsem k tomu byl skeptický. Hned, jak jsem si zranění udělal, tak jsem říkal, že musím vědět, že jsem klukům nějakým způsobem schopný pomoct. Jinak by to nemělo smysl sem jet. Léčba šla ale rychleji, než se původně čekalo. Kdyby se původní prognózy potvrdily, tak bych tu asi nebyl.

A věřil i trenér Vrba?
Zůstali jsme v průběžném kontaktu. Věděl jsem, že když jsem se hned v lednu zranil, že už si v Arsenalu asi nezahraju. Tak jsem mu říkal, ať si rovnou řekne, jestli mě vezme, nebo ne. On to tak nechtěl, že prý bude čekat a ať chodím hrát aspoň za juniorku. Pak se na mě přijel i podívat. Úroveň juniorské ligy je taková, že to samozřejmě není měřítko. I když teď z fleku můžu jet na mistrovství do 21 let.

Co vám tedy nakonec nejvíc pomohlo tomu rychlému návratu na trávník?
Byly tam faktory, které mi pomáhaly a motivovaly mě. Kluci sami chtěli, ozývali se mi, jak se to blížilo, že mám jet. Věděl jsem, že takhle kariéru skončit nechci. Začal jsem dostávat zprávy z celého světa, že ten můj příběh je inspirací. Například nějaký chlapec ze Sýrie mi psal, že jeho jediným snem je, že mě ještě chce vidět hrát. To jsou příběhy, které pro mě byly motorem. Plus samozřejmě mistrovství Evropy, i když už jsem jich odehrál hodně.

Máte kvůli dlouhé pauze od fotbalu takový ten správný hlad?
Když nehrajete, tak balón chybí a je tam ten hlad. Ale stejně musíme počkat, jak se budu cítit v zápasech. Vracet se z těchhle patálií vám vezme víc sil než se udržovat. Musel jsem pro to obětovat všechno, abych se vrátil.

Co pro vás bude úspěchem na Euru?
Postoupit ze skupiny, od toho se všechno odvíjí. Jsem rád, že ta skupina je těžká. Byl jsem asi jako jeden z mála zklamaný, že jsem zklamaný, že ta skupina není ještě těžší. Proti silným se nám hraje líp. Pro ty kluky to bude vrchol kariéry.

S Arsenalem jste se už rozloučil, co vaše plány po Euru?
Momentálně plánuju hrát Euro. Tím to pro mě končí. Co se týče budoucnosti, nic neřeším.