Praha - Přestože hrál Tomáš Řepka od nepovedeného srpnového zápasu Evropské ligy proti Vaslui jen Silvestrovské derby, působil při své premiéře v českobudějovickém dresu velmi jistým dojmem.
Obrana vedená Řepkou sice v sobotním zápase Tipsport Cupu proti Hradci Králové (2:2) dvakrát inkasovala, Řepka ve svém prostoru vládl, navíc poslal své spoluhráče několikrát do gólové šance a pro více než 600 přítomných diváků předvedl povedenou technickou finesu.
Osmatřicetiletý Řepka navíc hned ve svém prvním zápase nastoupil s kapitánskou páskou, tu však od partnera ze stoperské dvojice Romana Lengyela převzal jen na jeden zápas kvůli tomu, aby zaplatil pokladníkovi týmu větší zápisné.
Čtěte také:
Budějovice při Řepkově premiéře dvakrát inkasovaly
"Kapitánem zatím zůstává Roman. Kdo to bude dělat na jaře, to já nevím. Není to otázka pro mě," smál se Řepka v rozhovoru s novináři.
"Dneska jsem měl pásku jenom proto, aby mě to stálo víc. Myslím, že budu platit tak plus mínus stejně jako ve Spartě, takže asi třicet tisíc. Ale tahle páska už byla budějovická," dodal s úsměvem na rtech.
Tomáši, jaké to bylo hrát po více než čtyřech měsících soutěžní zápas?
I tenhle zápas jsem spíš bral jako trénink. Sice to byl po čtyřech měsících vlastně první zápas, tréninkově to ale bylo slušný. Myslím, že na první zápas to nebylo vůbec špatný a ani se necítím moc unavenej.
Nedolehlo na vás ani nedávné soustředění na jihu Čech?
Je pravda, že jsme ve fázi přípravy a máme teď takový těžký nohy. Takže to bylo spíš o tom opravdu ten zápas dohrát, slušně si zatrénovat a hlavně se nezranit.
Jak jste si po krátké době seznamování rozuměl se svými spoluhráči?
Důležitý bylo, jak nám to půjde vzadu s Romanem (Lengyelem). Myslím, že na první zápas to nebylo vůbec špatný. Jinak si na sebe všichni ještě zvykáme. Je to otázka chvilky, možná čtrnácti dnů, než se více sehrajem.
Vycítil jste už z prvního zápasu, jaké bude mít váš nový tým ambice?
Myslím, že Budějovice jsou kvalitní mančaft. Opravdu nemaj tak špatnej tým, na který jsou momentálně příčce. Určitě to půjde nahoru.
A jak jste vnímal podporu sparťanských fanoušků, kterých tu bylo více než šest set?
Tak za to jsem hrozně šťastnej. Že ty lidi nezapomínaj a že mi pořád fanděj. Je to úžasnej a krásnej.