Podepsáno. Bony je nejdražším hráčem v historii Swansea

ČTK Sport ČTK, Sport
9. 7. 2013 21:48
Bývalý sparťanský fotbalista podepsal s velšským klubem smlouvu na čtyři roky.
Bony Wilfried. Po Arnhemu přichází výzva v podobě Premier League.
Bony Wilfried. Po Arnhemu přichází výzva v podobě Premier League. | Foto: ČTK

Londýn - Bývalý sparťanský fotbalista Bony Wilfried přestoupil z nizozemského Arnhemu do Swansea, s velšským účastníkem anglické Premier League dnes podepsal smlouvu na čtyři roky. ČTK o tom informoval hráčův český agent Dalibor Lacina.

"Jsme rádi, že po Spartě a Arnhemu udělal Bony další krok v kariéře a přestupem do Premier League si splnil sen. Pro Bonyho je Swansea velká výzva, těší se na spolupráci s trenérem Laudrupem," řekl Lacina.

Bony je nejdražším hráčem v historii Swansea

Podle britských médií zaplatí tým z Premier League za reprezentanta z Pobřeží slonoviny mezi deseti až třinácti miliony liber, čímž z něj udělal nejdražšího hráče v klubové historii.

Dosavadním maximem bylo 5,5 milionu liber, které Swansea zaplatila Valencii za Pabla Hernándeze. Na přestupu bude participovat i pražská Sparta, která má podle spekulací vyinkasovat dvacet procent z rozdílu přestupních částek.

Pokud Arnhem prodal Bonyho za sumu, která je o 9,5 milionu eur vyšší než částka, za kterou ho koupil ze Sparty, pak by měl letenský klub zinkasovat zhruba 48 milionů korun.

Čtyřiadvacetiletý Bony byl v uplynulé sezoně nejlepším střelcem nizozemské ligy, když v 30 zápasech za Arnhem dal 31 branek. To byl pro něj signál, že je čas posunout se v kariéře o další stupeň výše, a právě anglická liga pro něj byla hlavním cílem.

Další zájemci? West Ham, Chelsea, Machačkala

"Německo nebo Francie by také nebyly špatné možnosti. Ale já bych rád do Anglie. Odejít ze Sparty do Arnhemu byl jeden krok nahoru, teď chci udělat další a posunout se ještě dál," řekl Bony v květnu v rozhovoru s ČTK. O Bonyho se údajně zajímaly také West Ham, Chelsea či ruská Machačkala, nejkonkrétnější byl ale zájem Swansea.

Bony odehrál v české lize za Spartu 59 zápasů a vstřelil v nich 22 branek. Zaujal mimo jiné i tím, že se naučil česky. Celkově patří mezi nejlépe hodnocené cizince, kteří se v české lize objevili. Zároveň je druhým nejdražším zahraničním hráčem, který v Gambrinus lize působil. Dražší už byl jen bývalý teplický útočník Edin Džeko, za kterého Manchester City zaplatil Wolfsburgu zhruba 800 milionů korun.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 13 minutami

Vyhlaste klimatickou nouzi, žádá německý aktivista. Už 27 dní drží hladovku, nyní přestal pít

Klimatický aktivista Henning Jeschke, který od 30. srpna drží v Berlíně hladovku, dnes přestal přijímat tekutiny. Pít dnes přestala také Lea Bonaseraová, která začala držet hladovku tento týden. Dvojice protestní akci vystupňovala poté, co sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz nevyslyšel jejich ultimátum a veřejně neprohlásil, že v Německu panuje stav klimatické nouze. Scholz oběma přislíbil, že se s nimi sejde až po volbách.

Hladovkáři původně žádali, aby se s nimi do čtvrtka sešla trojice kancléřských kandidátů. Těmi jsou vedle Scholze konzervativec Armin Laschet a Annalena Baerbocková ze strany Zelených. Trojice původně oznámila, že s aktivisty bude jednat po volbách. Později organizátoři protestu uvedli, že Baerbocková ve čtvrtek tábor hladovkářů na louce u Sprévy nedaleko sídla parlamentu a kancléřství navštívila a s mladými lidmi hovořila.

Ve čtvrtek aktivisté vyhlásili nové ultimátum, které se týkalo jen Scholze, protože Laschet podle nich zcela zklamal. Sociálnědemokratický kancléřský kandidát výzvu k veřejnému prohlášení o klimatické nouzi nesplnil, Jeschkeho a Bonaseraovou nicméně vyzval, aby hladovku ukončili. Opětovně slíbil, že společné setkání se může uskutečnit po volbách.

"Scholzovi přes rty ani jednou nepřešel výraz ´klimatická nouze´," řekl na videu zveřejněném na Twitteru 21letý Jeschke, když oznamoval, že přestává přijímat tekutiny.

Hladovku původně zahájilo 30. srpna sedm aktivistů, šest z nich ale začalo postupně opět jíst. Tento týden se k Jeschkeovi, který odmítá potravu jako poslední z původní skupiny, přidala 24letá Bonaseraová. Dnes oba přestali také pít.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy