"Michel hráč a Michel teď, to jsou dvě odlišné osoby. Teď dozrál, má sebekázeň. Nikdy bych si nepomyslel, že to dotáhne tak daleko," tvrdí jeho otec Aldo, jenž provází kudrnatého Michela od začátku jeho fotbalové cesty.
O svých organizačních schopnostech přesvědčil Platini již v roce 1998, kdy se podílel na organizaci světového šampionátu ve Francii.
| Evropskému fotbalu bude šéfovat Platini Legendární francouzský fotbalista Michel Platini byl zvolen prezidentem Evropské fotbalové unie UEFA. |
Svou letošní kandidaturu mohl opřít i o podporu nejmocnějšího muže světového fotbalu, šéfa FIFA Seppa Blattera. Hlasy menších evropských zemí si zase chtěl získat novou představou o Lize mistrů, ve které je podle jeho názoru příliš mnoho klubů z fotbalově vyspělých zemí.
"Být předsedou UEFA znamená akceptovat velmi vážnou odpovědnost za sport číslo jedna. Musíme udělat vše, aby fotbalu zůstalo světlo nevinnosti, které inspiruje děti," znělo další z jeho předvolebních hesel.
Na své pouti Evropou, kdy se snažil získat podporu pro svou kandidaturu, zavítal poprvé při oficiální návštěvě i do Prahy. "Pan Platini se živě zajímá o současné dění v českém fotbalu, o němž má velké povědomí," prohlásil po říjnové schůzce generální sekretář ČMFS Petr Fousek.
Rodák z Joeuf byl považován pro svou hru za fotbalového romantika. S profesionální kariérou začínal v Nancy a již v devatenácti letech se představil v reprezentačním dresu, když v utkání proti Československu vstřelil parádní gól do sítě loučícího se brankáře Iva Viktora.
Vrcholným Platiniho představením za národní tým se stalo mistrovství Evropy 1984 před domácím publikem. Francouzský kapitán nastřílel devět branek v pěti utkáních včetně dvou hattricků a dovedl tým k vytouženému zlatu. O dva roky později přidal bronz z MS v Mexiku.
Mezitím se přes AS St. Etienne, s nímž v roce 1981 vybojoval francouzský titul, dostal do Itálie. V dresu Juventusu Turín se Platini rychle stal nejzářivější hvězdou Serie A, považovanou tehdy za nejlepší ligovou soutěž na světě.
Juventusu pomohl v letech 1982 až 1987 k dvěma titulům, triumfu v domácím poháru i vítězstvím v PMEZ, PVP, Interkontinentálním poháru a Superpoháru.
V té době byl Platini považován za jednoho z nejlepších fotbalistů na světě, o čemž svědčí i tři Zlaté míče od časopisu France Football v letech 1983 až 1985.
Když se v roce 1987 loučil s aktivní kariérou, měl na kontě 41 branek v 72 utkáních za reprezentaci, což z něj dodnes dělá historicky nejúspěšnějšího francouzského střelce.
"Nikdy jsem nebyl příliš silný, ale vždy jsem na sobě pracoval daleko více než ostatní. Za každou cenu jsem chtěl být nejlepší," vysvětluje tajemství svého úspěchu otec dvou dětí.
Krátce po ukončení hráčské kariéry v roce 1987 si Platini vyzkoušel i trenérskou práci, od francouzského národního celku však po neúspěchu na ME 1992 ve Švédsku odešel.
