Praha - Půlhodinový kondiční trénink a čtvrthodinové bago Milan Baroš ještě absolvoval, závěrečného zápasu na dvě brány se však už nezúčastnil.
Druhý nejlepší střelec české historie, který se už pět měsíců zotavuje po operaci zkříženého vazu v koleně, ve středu odpoledne na hřišti v Záběhlicích absolvoval trénink na kempu profesionálních hráčů bez angažmá, který pořádá Česká asociace fotbalových hráčů.
Dvaatřicetiletý odchovanec ostravského Baníku a někdejší útočník Liverpoolu však po tréninku přiznal, že trénink ještě neabsolvoval naplno a bude potřebovat ještě minimálně měsíc, aby byl zcela v pořádku. I proto odmítal mluvit o tom, kam v létě povedou jeho další fotbalové kroky.
"Nejprve potřebuju doléčit zranění. Až budu vědět, že jsem stoprocentně fit, tak se teprve rozhodnu, co dál. Zatím si nejsem jistý, kde skončím. Takže žádná Indie, žádné Emiráty, žádný Baník, nic takového ode mě teď neuslyšíte," řekl Baroš novinářům.
Milane, jak nyní vypadá stav vašeho kolene?
Lepší se to, ale stoprocentní to ještě není. Musím tu nohu hlídat, nemůžu do toho chodit naplno. Ještě je čas, ještě budu potřebovat tak měsíc až měsíc a půl. Není to ale tak, že bych půl roku seděl doma na zadku a přišel teď na trénink. Čtrnáct dní po operaci jsem trénoval individuálně. Každým týdnem se to zlepšuje, noha sílí. Takže zatím nejsou žádné komplikace.
I proto jste kývl na nabídku zúčastnit se kempu hráčů bez smlouvy?
Volal mi Šmíca (někdejší spoluhráč z reprezentace a Liverpoolu Vladimír Šmicer), jestli bych si nešel s nimi zatrénovat. Rád jsem přišel a možná se tu ještě objevím. Pro kluky je to super možnost, nemají angažmá, tak si zatrénují ve skupině, pod dohledem zkušených trenérů. Vždycky je lepší se připravovat v kolektivu než samostatně.
Po konci vaší smlouvy v Antalyasporu se spekulovalo o vašem angažmá v Indii, Spojených arabských emirátech či návratu do Baníku. Ke komu inklinujete nejvíce?
Pro mě je prostě prioritou dát se do pořádku. Nemůžu nikomu slíbit, že se zapojím do přípravy, když nejsem stoprocentně fit. Říkal jsem panu (agentovi Pavlu) Paskovi, ať mi ani nic neříká, jestli něco je, nebo není. Teprve až se stoprocentně vyléčím, pak si sedneme a uvidíme, co bude nejlepší cesta. Tedy jestli vůbec budu pokračovat, jestli mi to zdravotní stav dovolí.
O to více času máte ale sledovat mistrovství světa v Brazílii, že? Co jste například říkal na postup Řeků do osmifinále, nezavzpomínal jste na jejich výhru nad českým týmem v semifinále Eura před deseti lety?
Jejich fotbal není na oko moc pěkný, ale je účelný. Kvalifikují se nakonec skoro na každý turnaj a tam dokážou postupovat ze skupiny. Mají svůj styl i trochu štěstí, ale na to se nikdo neptá. Klidně mohou dojít tak daleko jako před deseti lety na Euru v Portugalsku.
Naopak Anglie po dlouhé době na mistrovství světa do osmifinále nepostoupila. Co říkáte na její vypadnutí?
Problém Angličanů je v tom, že spousta kluků nehraje v elitních klubech. Málo z nich hrálo pravidelně Ligu mistrů, nemají tolik zkušeností s velkými zápasy. Nemají tak nabitý tým, kvalita není tak vysoká.
Mluví se vůbec o překvapení na úkor Evropanů. Čemu to přičítáte?
Asi je to hodně dané klimatickými podmínkami. Brazilci, Chilané nebo Mexičané jsou na to zvyklí, Evropani se asi nedokázali přizpůsobit. Ale třeba s kritikou Španělů úplně nesouhlasím. Ta parta je fantastická, dokázala velké věci, a i když teď se asi jejich tým trochu promění, spousta hráčů v nároďáku zůstane. Celé dva roky vyhrávali, dva zápasy jim pak nevyjdou a je z toho vypadnutí. Takový je prostě fotbal.
Kdo by podle vás mohl zasednout jimi uvolněný trůn?
Těžko říct. Hodně favoritů už vypadlo, ale daleko určitě půjdou třeba Němci. Fandil jsem Portugalcům, ale ti jsou teď blízko vyřazení. Věřím spíš Ghaně, která podle mě z té těžké skupiny nakonec postoupí. Je tam i Argentina a spousta dalších výborných týmů. Říct jen jeden je strašně těžké.
