Dublin - Kouč FC Porto André Villas-Boas v letošní sezoně vyhrál všechno, co se dalo. A navíc u toho lámal klubové, národní i evropské rekordy.
V portugalské lize Porto ve 30 zápasech ztratilo body jen za tři remízy, což je historický rekord soutěže.
Ve středu pak Porto triumfovalo v Evropské lize, když ve finále v Dublinu porazilo ligového konkurenta z Bragy 1:0, a třiatřicetiletý Villas-Boas se tak stal historicky nejmladším trenérem, který dovedl svůj tým k vítězství v evropských pohárech.
Čtěte také:
Evropskou ligu vyhrálo Porto. Derby rozhodl Falcao
Nyní bude charismatický trenér bude muset řešit velké dilema. Buď se pokusí na triumf v EL navázat v příští sezoně opanováním Ligy mistrů, nebo vyslyší volání movitějších klubů ze zahraničí.
"Na to teď vůbec nemyslím. Jediné, co si užívám, je triumf Porta. Je to opravdu úžasný pocit. Je krásné vyhrát tak prestižní soutěž," řekl na pozápasové tiskové konferenci.
"Od Josého jsem se hodně naučil"
Pokud by Villas-Boas v Portu zůstal, mohl by se pokusit o to, co se před sedmi lety povedlo jeho populárnímu krajanovi José Mourinhovi. Ten v roce 2003 s Portem triumfoval v Poháru UEFA (dnes Evropská liga) a o rok později dovedl klub k vítězství v Lize mistrů.
A právě pod Mourinhovými křídly Villas-Boas nastartoval kariéru. Vyráběl mu podklady a pozoroval ostatní týmy, když Special One trénoval v Chelsea a Interu. V roce 2008 se však osamostatnil a výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat.
"Od Josého jsem se hodně naučil. Přesně jsem pochopil, co je moje práce, a tu jsem pro něj odváděl na maximum. Proč jsem od něj odešel, když trénoval Inter Milán? Už jsem zkrátka měl ambice být profesionálním trenérem, tak jsem to risknul a zkusil, kolik jsem se toho naučil," žertoval Villas-Boas.
I když se mu přezdívá Mourinhovo dítě, Mourinhův klon nebo podle Mourinhovy přezdívky Special Two, přiznal, že vzorem pro něj byl legendární anglický trenér Bobby Robson, který Porto vedl v devadesátých letech.
"Hráči byli rozhodujícím faktorem, ne já"
Také proto jej Villas-Boas jako náctiletý mladík oslovil. Robson mu pak pomohl získat trenérskou licenci a poslal ho na zkoušenou právě do Anglie. Tam také Portugalec pochopil, z čeho vznikne týmový úspěch.
"Moje trenérská filozofie je o týmovém pojetí. Není o jednotlivcích, ale o kvalitě hráčů a o tom, jak je poskládáte k sobě. Nejsem diktátor. Zápas nevnímám jako hru taktiky, ale jako souhru jednotlivých hráčů," nechal se slyšet před zápasem.
"Realita je taková, že jsem měl k dispozici neuvěřitelně talentovaný tým. To hráči byli rozhodujícím faktorem, ne já," řekl Villas-Boas po něm.
Jediné, čeho po zápase litoval, že jeho hráči vystřelili jen jednou na bránu, kterou vyslal ve 44. minutě kolumbijský útočník Falcao, a ta taky rozhodla o výsledku. Navíc oba portugalské týmy divákům mnoho nepředvedly ani herně.
"Je škoda, že jsme neukázali lepší podívanou, která by naplňovala standard obou týmů, ale tohle bylo opravdové finále. Nikdo nechtěl udělat chybu. Zrovna tenhle zápas pro portugalský fotbal nebyl dobrou reklamou, vždyť jsme měli jedinou střelu na bránu," smutnil.
"Nejdůležitější je, že Porto přidalo do své sbírky další trofej. Na hráčích jsem cítil, že berou jako svou povinnost získat tuto trofej a také to splnili," dodal Villas-Boas.
