Praha - Další ze série medailonků uchazečů o nominaci na letošní mistrovství Evropy do 21 let patří obránci Tomáši Holešovi, který už v jedenadvaceti letech získal přívlastek "nepostradatelný".

Ve svém mateřském Hradci Králové pravý bek odehrál už více než šedesát ligových a pohárových zápasů a na podzim této sezony dokonce nechyběl ani minutu.

Reprezentační obránce poprvé zakusil kouzlo soutěžního zápasu ve východočeské Poličce, kde nastupoval od svých osmi let v místní přípravce. Přes Svitavy nakonec zamířil do Hradce Králové. S ním dokázal ve starším dorostu získat v roce 2011 mistrovský titul. „Byl to nejsilnější zážitek, protože se to v Hradci předtím naposledy podařilo před dvaadvaceti lety,“ vrací se o několik let zpět.

O rok později již pronikl do prvního mužstva hradeckých „Votroků“, když odehrál dvanáct zápasů jarní části sezony 2011/2012. V té nadcházející se v týmu usadil hned od jejího začátku a brzy se dočkal i premiérové branky. Skórovat se mu podařilo v srpnovém domácím utkání s Baníkem Ostrava, a zajistil tak svému celku bod za remízu 1:1.

O několik dní později se pak Holeš, kterému se až doposud jakékoli pozvánky do reprezentačních výběrů vyhýbaly, dočkal první nominace do týmu Jakuba Dovalila. Debut v dresu Fotbalových lvíčat prožil v kvalifikačním utkání s Walesem, ve kterém odehrál celý zápas, a přispěl tak k jednoznačné výhře 5:0.

Češi pak v baráži o postup na závěrečný turnaj do Izraele vyzvali Rusy a hradecký obránce dostal příležitost v odvetném utkání na soupeřově půdě.

Reprezentanti sice po domácí prohře 0:2 a remíze 2:2 z Ruska na Euro nedosáhli, přesto Holeš na svoji příležitost rád vzpomíná. „Sice se to tehdy nepodařilo, ale byl to velmi emotivní zápas,“ dodává.

Pro ročník 2013/2014 neudrželi Východočeši prvoligovou příslušnost a o svůj návrat na výsluní museli bojovat v druhé lize. Úspěšně. Holeš sice kvůli problémům se zády vynechal polovinu sezony, ale výsledné druhé místo za Českými Budějovicemi znamenalo po roce opět účast v nejvyšší domácí soutěži.

A té se Holeš zhostil s bravurou, když na podzim odehrál kompletní porci 16 zápasů a na hřišti nechyběl ani minutu. To se nikomu z jeho spoluhráčů nepodařilo. Navíc si v zápasech počínal velmi slušně, když inkasoval jednu jedinou žlutou kartu.

V národním týmu do 21 let se naposledy objevil v listopadovém přátelském utkání s Německem, které odehrál rovněž celé.