Jablonec nad Nisou - EURO 2012 bude pravděpodobně Mount Everestem jeho kariéry. Ale nesní jen o něm.
František Komňacký v posledních dnech přemítá stále víc o klidné penzi, prozářené vnoučetem, dvěma dcerami, vinným sklípkem a psem.
O tom, že kariéra v profesionálním fotbale není všechno, uvažuje těsně po 60. narozeninách.
Ve chvílích, kdy zažívá ve svém povolání jedno z nejlepších období.
Jako Bílkův asistent pomohl reprezentaci k postupu na EURO 2012 a FK Baumit Jablonec se pod jeho vedením drží již třetí rok po sobě v popředí Gambrinus ligy. V sezóně 2009/10 ho Komňacký nasměroval k historickému umístění - k druhému místu.
Čtěte také:
Pochmurný debakl Plzně rozzářily výkony reprezentantů
V Baníku nechal kus srdce. Teď ho chce srazit ještě níž
Teprve Lafatovo ´nic´ ukázalo, že je pro Jablonec vším
"Šedesátka jednoho stárnoucího trenéra není nic. Jen připomenutí, že bych se mě v některých věcech krotit a strávit zbytek života smysluplně," svěřil se novinářům Komňacký bezprostředně po páteční výhře Jablonce nad Olomoucí (2:0).
Komňacký se řadí k několika málo tuzemským trenérům, kteří získali se svými týmy mistrovské tituly ve dvou zemích. S Baníkem Ostrava zvítězil v české lize a s MFK Ružomberok ve slovenské.
Váží si obyčejných věcí a chce si je užít
"Ve třiceti čtyřiceti letech nepřemýšlíte o podzimu života jako v šedesáti," řekl Aktuálně.cz Komňacký. "Vážím si obyčejných a samozřejmých věcí a chci si je užít. Člověk nikdy neví, kolik času mu zůstává a na trenérské lavičce se přece jen hodně opotřebovává."
Zdraví mu slouží, ale o nešťastných náhodách ví svoje. V padesáti si zahrál se svými svěřenci v Synotu fotbálek, v souboji o míč S Poláchem uklouzl, nohu si ještě přisedl a utrpěl zlomeninu kotníku a přetrhl si vazy.
"Lidem kolem sebe jsem leccos dlužen a rád bych jim to v příštích letech splatil," prohlásil Komňacký. Přál by si strávit mnohem více času v roli dědečka a táty než dosud. A myslí také na kamarády z jihomoravského Kyjova, odkud pochází, a na posezení s nimi.
Kde jinde než ve vinných sklípcích. "Zatím se mezi ně dostanu tak jednou dvakrát do roka," podotkl. A za našetřené peníze by rád cestoval po světě. Byť se s fotbalem letos dostal na Kirin Cup až do Japonska.
Teď Komňackého čeká víc cvalu než vyklusávání
Ví ovšem, že nejméně v příštím půlroce si musí nechat zajít chuť na zvolnění hektického životního tempa, tak příznačného pro špičkové fotbalové trenéry.
S reprezentací ho čeká příprava na finálový turnaj mistrovství Evropy v Polsku a Ukrajině, s Jabloncem nadějně rozjetá obhajoba třetího místa z minulého ligového ročníku.
"Do důchodu se dnes už stejně nechodí v šedesáti jako dřív, a tak ještě nějakou dobu vydržím," konstatoval Komňacký. Nevadilo by mu, kdyby tečku za svým profesním životem napsal na fotbalovém mistrovství světa 2014. V zemi, kde je fotbal náboženstvím - v Brazílii.
Jedna z jeho dcer má dvouleté dítě, druhá se chystá vdávat. Komňacký si plánuje, jak při výchově vnoučat uplatní své vzdělání.
Jako vysokoškolák studoval pedagogiku v bývalém Sovětském svazu. Mimochodem, nastupoval tam v letech 1970 až 74 za ´volgográddskuju futbólnuju kamándu Nifťjánik´.
Své trenérské zkušenosti zase zúročí při výcviku psa. Sám ale nepatří mezi kouče - drezéry. Fotbalisté ho respektují pro jeho klidnou sílu, široký rozhled a nepřeberné zkušenosti.
Až nazuje důchodky, ubude fotbalu skvělý řečník
Na začátku sezóny 2011/12 byl mezi prvoligovými lodivody doyenem. V jejím průběhu ho z trůnu ´stařešiny´ sesadil František Cipro, povolaný na záchranářské práce do Českých Budějovic.
Až doopravdy nazuje ´důchodky´, přijdou o hodně nejen fotbalisté, ale i tuzemská média. Novináři Komňackého vidí rádi, poněvadž je vynikající řečník a místo otřepaných frází říká smysluplné věty. Po kritice se neuráží a odpovídá na ni věcně, bez emocí..
Není divu, že u národního týmu plní v poslední době roli jakéhosi stínového mluvčího. A poněkud kostrbatému a v médiích málo oblíbenému Michalu Bílkovi vytváří prostor pro jeho hlavní úkol - práci s týmem.
Když opustí místo před mikrofony a kamerami, může si teď Komňacký někde v koutku ve vší skromnosti říkat, že ve svém povolání vystoupal docela hezky nahoru.
Pokud wikipedia nelže, tak svou hráčskou kariéru začínal a končil v oddílech s půvabnými názvy, ale s regionálně velmi omezeným věhlasem - Jiskra Kyjov a Sokol Vřesovice.
