Glosář - Míč z Krejčího kopačky sviští do sítě... Michal Bílek vítězoslavně zdvihá ruce nad hlavu a s očima zářícíma štěstím slaví rudý triumf. Sako si sundal už dávno, nervozita ho hřála jak kamínka.
To Vladimír Šmicer si při sledování derby Sparty a Slavie v klidu debužíroval na špagetách, které si nechal donést z restaurace. Ještěže už je měl v sobě, když Vošahlík snížil na 2:1. Protože v ten moment Šmicer vyskočil jak srnec, div před sebou nezbořil televizní plazmu.
Teď už jen krčí nos, ví, že dostat na 3:1 v 84. minutě, to už je finito.
Na Žižkovské věži se prostě v sobotu večer ve změti televizních kabelů a praktikáblů nejen analyzovalo, ale také fandilo.
Čapek spouštěl detektory pohledu
Na rozdíl od reprezentačního kouče a manžera, ex-fotbalistů s jasnou sparťanskou a slávistickou minulostí, byl Moravák Petr "John" Uličný ve studiu České televize víceméně ze neutrála, i když Spartou před lety také proběhl. Na věži ale řešil jiný problém.
"Tak dobře, já tam teda vlezu, ale musíte jet se mnou, poněvadž já mám tuhletu, jak se to, klaustrofóbii, a do výtahu jsem deset let nevlezl," přemlouvá, samozřejmě úspěšně, sympatickou hostesku. To ještě neví, že až bude potřebovat na toaletu, bude muset do výtahu zase.
"Pánové, pozor, máme tu zapojen detektor pohledů," pokouší se o humor moderátor Pavel Čapek, když na sesličku na pódiu usedá osoba se zaručeně nejdelšíma nohama v okruhu několika kilometrů. Alena Šeredová je naprosto okouzlující, dokud neotevře ústa.
Proud českých slov pronášených ovšem zcela v italském tempu a dikci tak trochu připomene Ivana Lendla a jeho megatvrdou češtinu, se kterou po Listopadu přiletěl domů po pár letech pobytu v USA.
"No, no, no," houkne Karel Poborský na posměváčky, když se vysílá spot z drtivé teplické porážky jeho Budějovic. Pak z improvizovaného studia frnkne na Letnou.
Muž zápasu? Nejvíc je vidět Hub
Poborský ovšem ujel plánovaně. Na rozdíl od herce Davida Novotného a režiséra Davida Ondříčka, fanoušků "S", kteří do "televizní" věže sice dorazili, ale když zjistili, že se s nimi do vysílání počítá až po zápase, utekli raději přímo na stadion.
Tak trochu koženou atmosféru studia probouzí až samotné derby. O poločase už Pavel Čapek nemusí hosty pobízet, aby na sebe navzájem reagovali. Atmosféra derby, klubová zanícenost a uvolněná konverzace Šmicra s Uličným uvolní před kamerami i i Michala Bílka natolik, že na chvíli sundá svoji nepřístupnou morousovskou masku.
"Muž zápasu? No, nejvíc je vidět Hub, ale radši ho tam nedávejte, ten by mě zabil," směje se po výzvě Davida Kozohorského jeden z hostů studia, jehož totožnost z obav z následků jeho setkání s nešťastníkem Hubáčkem raději utajíme.
"Dejte toho Poloma, to je šikovný chlapec. Hraje poprvé, hned v derby," rozsekne to matador Uličný, který si ten večer s derby užívá kamery nekamery. A zvládne pak s lehce staženým žaludkem i poslední cestu výtahem - z výšky 93 metrů, odkud se vysílalo, zpátky na matičku zem. "Uf, a jsme dole. Tak se mějte, pěkný večer. Kdepak já jsem to jen zaparkoval?"
Vlastenectví Hubáčkovi upřít nelze
Sparta-Slavia 3:1. Sedm sezon už válčí poctivec David Hubáček ve Slavii, prožil s ní to dobré i zlé. Ale po sobotním derby se mu zřítiil na hlavu celý fotbalový vesmír.
Inu, ten, co si v zápase se Spartou vsítí výstavní vlastní gól a pak při rozehrávce podklouzne a odevzdá nenáviděnému soupeři míč před jeho druhým gólem, ten pak holt nějaký ten týden mezi chlapy do hospody nejspíš nemůže. I když vinu jeho hlavního "spolupachatele" řada příznivců dost možná nespravedlivě přehlédne. Ale k tomu se ještě dostaneme.
Teď chci upozornit na opravdu mimořádnou střeleckou bilanci Hubáčkovy kariéry. V lize zaznamenal jediný gól do správné sítě, to když na jaře proti Hradci Králové proměnil penaltu. Vlastence ale zaznamenal i při slavné jarolímovské ostudě v Lize mistrů na Arsenalu (0:7) a nedávno i proti Plzni. Takže nedostatkem "vlastenectví" Hubáček rozhodně netrpí...
Další vlastní gól přišel v derby, ale tentokrát si asi David Hubáček zaslouží i trochu zastání. Ano, situace před prvním i druhým gólem mohl řešit mnohem líp, ale v obou případech podle mě spadl do pasti, kterou mu tak trochu uchystal vlastní spoluhráč: brankář Kamil Čontofalský, řečený Francúz.
U prvního gólu totiž Hubáček v pozici, ve které při své menší postavě nebyl u míče v ideální pozici, hlavičkoval (do sítě) úplně zbytečně, sice byl poblíž Lafata, ale nezdálo se, že by se k letícímu míči mohl dostat. Takže stačilo, aby Čontofalský zařval: "Sám!" Hubáček ale nic takového neslyšel.
A druhou situaci naprosto přesně popsal ve studiu Vladimír Śmicer. "Sparta zjevně stála v presinkovém postavení, chtělo to při rozehrávce jednoznačně dlouhý míč." Jenže Čontofalský rozehrával nakrátko a sparťanská presinková past sklapla naprosto dokonale.
Slavia, tým, který maká jen v derby
Když pak před třetím gólem nechali slávisté po autu snadno uniknout Kadlece a když se jeho balon propasíroval přes Dobrotkovy nohy na střelce Krejčího, bylo vymalováno.
Čontofalský byl v derby vůbec mimo. Nesmyslných či nepřesných rozehrávek měl víc, střely, které měl udržet, mu z ruky uskakovaly... Velezkušený brankář už přitom Slavii v průběhu sezony nepodržel poněkolikáté. A všechno završil svým pozápasovým hodnocením, že Sparta v sobotním derby vyhrála díky štěstí.
S tím se nedá než nesouhlasit. Slavia sice zahrála o tisíc procent líp než obyčejně, ale misky vah v průběhu zápasu ukazovaly vyšší míru kvality pořád spíš na straně Sparty. Když se slávisté zaměřili na přísnější bránění Matějovského, tak místo něj rozdával gólové míče Hušbauer. Spartu to nezaskočilo.
Slavia by se měla zamyslet na dvěma otazníky: 1) Kdo bude chytat v příští sezoně, když ne už v příštím utkání. 2) Proč se už poněkolikáté zdá, že ve Slavii působí dva týmy, jejichž hráči mají sice stejná jména, ale ten jeden hrává vždy jen v derby se Spartou, a to s absolutním nasazením a vervou, zatímco ten druhý nastupuje k "obyčejným" ligovým zápasům, u nichž by jeden usnul, jak jsou mdlé a unylé.
Pokud Slavia najde správné odpovědi, třeba se její slavné jméno přestane skrývat ve druhé polovině tabulky. V derby ukázala, že potenciál má v sobě mnohem vyšší, než ukazuje běžně. Je chyba v hráčích, že makají jen jednou za půl roku, nebo v trenérovi, že je nedokáže vyladit na třicet mačů, ale pouze dva ligové zápasy v roce?
Horváthův rekord a neproškolenost
Slovácko-Plzeň 0:2. Po pohárovém výpadku s Jabloncem potřebovala Plzeň zase najet na vítězné koleje. Na Slovácku se v první půli držely oba týmy v šachu, pak domácí kapku otevřeli hru a když dvě své šance neproměnili, Plzeň s prostřídanou ofenzivou zásluhou Koláře gólově udeřila.
Zápas blbec absolvoval domácí brankář Milan Heča. V sezoně chytal poprvé a v půli mu museli sešívat hlavu, kvůli srážce se spoluhráčem Doškem. V závěru zápasu mu pak sudí Franěk písknul penaltu a navrch ho vyloučil, to vše po srážce s pronikajícím Teclem. Viktoriána do poslední chvíle stíhal jeden z obránců Slovácka, ten se pak ale najednou zastavil a nechal Heču na holičkách. Tecl do gólmana vrazil a pískalo se.
Pravidlový expert televize Nova Robert Henn penaltu zpochybnil, čímž patrně nevylepšil své napjaté vztahy s šéfovou sudí Dagmar Damkovou, která ho nedávno nařkla z neproškolenosti...
Pikantní bylo, že penaltu chytal domácí útočník Libor Došek, směr vystihl, ale Horváth ho překonal. Došek tak nenapodobil kousek Richarda Dostálka, tehdy záložníka Slavie, z pohárového utkání proti Panathinaikosu, v němž v roce 2001 po vyloučení Černého natolik uhranul Řeka Basinase, že ten tehdy na Strahově kopnul penaltu vedle.
Mimochodem, úspěšnou exekucí se Pavel Horváth dotáhl na čelo žebříčku nejlepších penaltových střelců historie ligy, po bok slávisty Petera Herdy, oba mají na kontě 33 proměněných penalt v tuzemské nejvyšší soutěži.
Drábkův duch je strašil dál
Brno-Olomouc 2:0. Hanáky, zdá se, dvě domácí ostudy se Spartou v jediném týdnu zdecimovaly. Když si trenér Pivarník uleví, že všichni ostatní mohli v zimě posilovat, jen on ne, cítíte, že uvnitř klubu létají výčitky a sálá z něj neskrývaná nervozita. To se pak projeví třeba i tak, že Varadi přijde v půli na hřiště a v 68. minutě už jde po dvou zbytečných žlutých kartách z něj. Našláplá Sigma by Brno zdolala i v deseti, tahle rozklížená ale ne.
Vůle po vítězství byla jednoznačně na straně domácího klubu, který se po výměně trenéra pustil do tvrdé záchranářské míse. První akce pod koučem Grmelou dopadla třibodově, a o to šlo. I Švancara musel pochopit, že do boje půjde až jako náhradník. Vstřelený gól mu pak bolístku na duši jistě pofoukal.
Teplice-Č. Budějovice 4:0. Před týdnem Jihočechy "vykostil" sudí Drábek, ale jeho stín visel i v sobotu nad Stínadly. Drábkova kouzla totiž v duelu s Příbramí "vyčervenila" budějovického útočníka Ŕezníčka a hlavně "vyžlutila" oba stabilní stopery Dynama. Bez Lengyela a Mchojana hosté teplickým nájezdům neodolali.
Příbram-Jihlava 2:2. Záchranářská dvojice Rogoz-Straka sbírá na jaře body jak na běžícím pásu. Tentokrát pravda chtěla tři a má jen jeden. Kvůli rozhodčímu se v sobotu nikdo příliš nerozčiloval, na rozdíl od Jihočechů nebo Jablonce. Těm prvním se nelíbila penalta, těm druhým uznaný gól, co v obou případech kromě rozhodčích nikdo jiný neviděl. To Jihlava byla relativně v klidu. Snad jen poté, co Tarczal po Blažkově vyražení Azízovy střely dokleplával míč do sítě, dívali se hosté trochu vyčítavě na pomezního, patrně kvůli podezření ohledně možného ofsajdového postavení střelce. Ale z dostupných záběrů těžko soudit...
Liberec-Hradec Králové 1:0. Tři poločasy za sebou zahráli "votroci" slušně, po výhře v Brně a dvougólovém vedení nad Boleslaví, které pak ovšem ztratili, už se ale zase motají pod lajnou oddělující v tabulce propadlíky sestupu. A fanoušci začali vzývat jméno spasitele Škorpila. Pokolikáté v historii, to už snad v Hradci ani nespočítají.
Dukla-Jablonec 5:1. Zbyněk Pospěch je divý patron. Původně jsem chtěl napsat divný, ale to divý je u něj přesnější. Být na vojně, sedí pořád v base, proto ho "khaki" trenér Rada ve Slavii nechtěl. A dnes možná kouká, co všechno se dá z toho grázlíka, co jen seká dluhy a potíže, v lize vymačkat. Při troše trpělivosti, kterou s ním na Julisce měli, zatímco v Edenu ne.
Dva góly, únik, co skončil penaltou a vyloučením Rossiho, to je slušná Pospěchova bilance proti Jablonci. Jen bylo hostům divné, že podobná situace uvnitř šestnáctky skončila na druhé straně úplně bez hvizdu...
Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz
