Kontaktovala vás některá strana s žádostí o vaše postřehy a rozbory?
Musím přiznat, že česká, ale čerstvých informací měla dost, já jen doplnil některé maličkosti. Běloruská nominace je úplně nová, jiná, překopaná. Osobně znám jen Pavla Seďka, který byl chvilku se mnou v Brestu, než jsem ho pustil na hostování do rivalského Ruchu. Nepříjemný záložník je Arťom Bykov, běhavý, agresivní. Mnoho zkušených hráčů ale chybí, Denis Laptěv, Sergej Kislajk, který má přetrhané křížové vazy, schází zkušený kapitán Igor Stasevič. Jsou v ní nyní mladí kluci. Podle mého jsou povolaní, aby se ukázali a odešli do zahraničí. Ze sportovního hlediska je ta nominace moc férová.
Aby odešli do zahraničí? Vždyť při současné politické izolaci je to pro běloruské občany téměř nemožné!
Myslím tím Rusko, moc jinam jít nemohou, ještě tak do Kazachstánu. Mezi těmito státy platí úmluva, obdobná té z Evropské unie, o volném trhu hráčů. Nejsou bráni v Rusku jako cizinci, což je pro ně výhoda. Mám například v Orenburgu běloruského obránce Michaila Sivakova, který odmítl reprezentovat z důvodu nekalých věcí, které se v jeho rodné zemi nyní dějí. Přestože hrajeme druhou nejvyšší soutěž, má vyšší úroveň než první běloruská liga a finančně je to pro běloruské fotbalisty také lepší.
Je více hráčů, kteří odmítli reprezentovat?
Je jich víc. Ale raději konkrétní jména sdělovat nebudu, abych jim neublížil, pořád ještě působí v Bělorusku. Dohledat se dá všechno. Vím nejméně o dvou. Reprezentanti podepisují papír, že stojí za prezidentem Lukašenkem, někteří to odmítli a udělali si nad sebou kříž.
Nemyslíte, že někteří využijí příležitost a v Česku zůstanou?
To si nemyslím, že by někdo emigroval. Cesta do Ruska je pro ně pořád otevřená a je pro ně i příjemná. Znají mentalitu, dohovoří se. I finančně je to pro ně zajímavé, v Rusku si mohou v dobrém mančaftu vydělat slušné peníze.
V jaké kondici je nyní běloruský fotbal?
Ve velmi špatné, víme, co se v zemi děje. Fotbal šel hodně dolů, nemá peníze, ty má jen mistr Šachtěr Salihorsk, protože majitel klubu vlastní doly a je údajně blízký spolupracovník prezidenta Lukašenka. Tak se mu podpora fotbalu trpí. Platí hráče až nesmyslně vysoko, patnáct dvacet tisíc dolarů, nejde mu vůbec konkurovat. Před volbami prezidenta a s tím spojenými událostmi si fotbalisté žili svůj trochu uzavřený svět, měli se poměrně dobře. I pro ostatní byla práce, jídlo, teď je to jiné. Manifestace dokazují, že dobře není, represe je velká, bijí vlastní lidi.
A Dynamo Brest, s nímž jste v ročníku 2018/2019 získal mistrovský titul?
Je na tom špatně, peníze nemá. Volají mi a nabízejí mi do druhé ruské ligy hráče, abych je vzal, že potřebují finančně pomoci. Bohužel jsem jim řekl upřímně, že mě současná kvalita hráčů neuspokojuje. Některé bych vzal, Bykova nebo Kysljaka, kteří mají nyní angažmá v Dynamu Minsk, ale ty mi nepustili, že jsou to pro ně klíčoví hráči, bojují o titul, což jsem respektoval. V Brestu peníze nejsou, odešel spolumajitel, který se o akcie dělil s městem, do konkurenčního Ruchu, který vlastní sám. Vzal si s sebou asi sedm hráčů. Fanoušci však stojí za Dynamem, jsou výborní.
Myslíte si, že bude Bělorusko pro český výběr těžkým soupeřem?
Jestliže český nastoupí s nadšením a pracovitostí jako na Euru, tak by neměl být problém Bělorusy porazit.
I běloruští hokejisté jsou nuceni veřejně projevovat svoji loajalitu k režimu. takto blahopřáli prezidentovi Lukašenkovi k narozeninám a současně se omlouvali za to, že nepostoupili na olympiádu v Pekingu:
It is such a shame. Belarusian national hockey team players recorded their birthday wishes to Lukashenka & apologized for their poor performance at the ice hockey championship. Apparently, they are too afraid of falling into the KGB’s arms. pic.twitter.com/yZdfKmMQax
— Franak Viačorka (@franakviacorka) August 31, 2021
