Změna je to až neočekávaná: vždyť teprve před dvěma měsíci národní tým skomíral na úplném dně. Ostudná porážka 1:5 v Rusku už ani nenaštvala, probouzela spíš pocity marnosti až trapnosti.
Příchod trenéra Jaroslava Šilhavého byl tím nejvhodnějším řešením, ale jen málokdo čekal, jak rychle změna zabere. Podobné antré má nicméně Šilhavý za sebou: před dvěma lety nastupoval do podobně rozklížené Slavie poté, co prohrála 1:3 v Plzni.
Výsledek? Slavia pod ním překonala historický rekord ligy, když nenašla přemožitele ve 36 utkáních za sebou a po osmi letech získala titul.
Sedmapadesátiletý trenér je schopným psychologem, vyznává filozofii klidné síly a pozitivního přístupu. Oproti despotickému Jarolímovi je to obrat, který si Dočkal a spol. při rozhovorech neopomenou vynachválit. Vedle sebe pak má nenápadného asistenta Jiřího Chytrého, fotbalového odborníka, se kterým Šilhavý konzultuje odbornou stránku.
Společně se jim podařilo vyřešit i nejpalčivější problém národního týmu, personální nouzi na postech středních obránců. Ve čtyřech zápasech pod Šilhavým inkasoval tým pouze dvakrát, doma proti Slovensku Čelůstka s Kalasem předvedli vynikající výkon.
V Lize národů se tak Češi udrželi v druhé nejvyšší divizi a při prosincovém losu kvalifikace o Euro 2020 budou nasazeni v druhém koši. Naopak Slováci, nabušení hvězdnými jmény, sestoupili do Ligy C a při losu budou až ve třetím koši.
A právě náročné boje v kvalifikaci na evropský šampionát naplno ukážou, jak na tom český tým ve skutečnosti je. Jestli má Šilhavého kouzlo expirační dobu, nebo zda trenér dokáže navázat na okázalý start a z doby temna vystavět konkurenceschopný tým.
