Praha - Coby dvacetiletý mladík Baníku Ostrava platil za velkou fotbalovou naději. Po přestupu do Plzně se zdálo, že Františka Rajtorala žádná velká kariéra už nečeká.

Skvělé výkony Západočechů však zaslouženě katapultovaly i krajního obránce mezi hvězdy ligy a následně také do reprezentace, v jejímž dresu bude v červnu bojovat na mistrovství Evropy.

Jak jste prožíval období, kdy se blížila uzávěrka nominace pro Euro?
"Musím říct, že jak končila liga, nedával jsem tomu takovou váhu, spíš to jakoby prošlo kolem mě. Taky jsme po posledním zápase s Libercem byli zklamaní, a tak mi ani nepřišlo, že za pár dnů se oznámí nominace. Na druhou stranu jsem rád, že ta pozvánka přišla."

Během sezony jste to tedy řešil víc?
"Ani přes ten rok jsem to moc neprožíval. Těch pozvánek ani moc nebylo, první vlastně přišla až na Irsko. Vždycky to tedy bylo takové nenadálé. Ale spravilo mi to po nevydařené bitvě o titul náladu."

Když se dostanete do mužstva pro mistrovství Evropy na poslední chvíli, jsou pak pocity z nominace o to sladší?
"Já jsem člověk, který moc nebývá v očekávání, aby pak nebyl zklamaný. To, že se mi povedlo jet na šampionát, je nádhera. Doufám, že se do té doby nezraním."

Nyní vás ještě čeká boj o základní sestavu, abyste si zahrál co nejvíc...
"Jasně. Tak budu trénovat na sto procent a uvidí se, jestli to bude stačit, nebo nebude. Pak záleží taky na trenérovi."

Je pro vás Plzeňáky povzbudivý fakt, že se vás do nominace dostalo tolik? Vlastně jednoznačně nejvíce ze všech klubů...
"Určitě je to povzbuzení. Pro někoho to je možná překvapení, i když pro mě ani ne. Už delší čas máme stabilní formu, kterou jsme prokázali v domácí lize i evropských pohárech."

Rozlišujete nějak v reprezentační kabině, kdo je z Plzně a kdo ne?
"To ne. Žádnou plzeňskou skupinku nemáme. Tady jsme všichni se všema. Ale je to milé, že nás je tu tolik."

Mám postupné cíle

Ještě před dvěma roky to vypadalo, že vás čeká poklidná kariéra v průměrné Plzni. Najednou jste však začal strmě stoupat. Vyhráli jste titul, hrajete evropské poháry, jedete na Euro. Napadlo by vás tehdy vůbec něco takového?
"To bych musel být jasnovidec. Samozřejmě, že člověk má nějaký sen, chce prorazit. Ale realita bývá jiná. Před třemi lety v Ostravě, kde to rychle upadalo, jsem hlavně chtěl pořádně hrát v základní sestavě. A to v klubu, kde všechno funguje, jak má."

Na národní mužstvo nebo poháry jste tedy ani nepomyslel?
"Ale ano, to má člověk v hlavě vždy. Už odmala jsem měl v mysli zakódované, jak nám trenér říkal, že je pro něj fotbalista až ten, kdo hraje za nároďák. Ale cesta až do něj je trnitá a jde se po ní malými krůčky s postupnými cíly. Ten můj je momentálně uspět na šampionátu."

Máte v hlavě myšlenku, že když se vám Euro povede, můžete si vydobýt zajímavé zahraniční angažmá?
"No taky se to povést nemusí. Já takhle moc neuvažuju. Ale samozřejmě, když člověk odvede dobrou práci, tak si toho lidé všimnou. Člověk chce ukázat to nejlepší. Někdy to jde, někdy ne. Ale určitě bych chtěl i v tom klubovém fotbale postoupit zase dál."

Když jsme teoreticky u toho případného přestupu do zahraničí... Láká vás víc nadále hrát v Plzni evropské poháry, nebo možnost lukrativního přestupu, byť byste poháry nehrál?
"To bych se už díval moc dopředu. Zase musím říct, že v Plzni jsem spokojený. Fotbalově jsem tam hodně vyrostl a nemůžu si na nic stěžovat. Pokud budu v Plzni, budu odvádět maximum pro ni. Jestli někde jinde, to se teprve uvidí."

Letošní sezona vám přinesla zápasy Ligy mistrů a mistrovství Evropy, tedy soutěží, které jsou snem každého fotbalisty. Co z toho ve vás vzbuzuje významnější pocity?
"Obě mají něco do sebe. K Euru toho zatím moc říct nemůžu, protože na něj jedu jako nováček poprvé. Srovnávat budu moct, až ho budu mít za sebou."

Přítelkyně je fotbalová odbornice

Pro hráče bývá velkým zážitkem mohutné povzbuzování tisíců fanoušků, kteří se v hojném počtu chystají i na tento šampionát. Je to pro vás velká vzpruha, že se Euro koná opravdu blízko?
"Očekáváme, že fanoušků přijede opravdu hodně, a moc se na to těšíme."

Budou mezi nimi i vaši příbuzní a známí?
"Přijedou rodiče i přítelkyně. Bude jich tam jak od Hujerů."

S přítelkyní jste tři roky. Chodí na fotbal se na vás dívat?
"Jojo, na každý zápas, pokud jí do toho nepřijdou nějaké povinnosti. Stejně tak rodiče."

Naučil jste jí pravidla a základní fotbalové poučky?
"To je samozřejmé. Přece nejde, aby neuměla pravidla a nevěděla, co je to ofsajd. To by bylo takové divné."

Může vás tedy pokárat, když něco uděláte špatně?!
"Je velká fotbalová odbornice, takže má o tom přehled."