Listy vyslovují díky reprezentaci a tvrdě kritizují Zinédina Zidana, který byl vyloučen poté, co mu ujely nervy. Náladu charakterizují už titulní stránky s palcovými titulky Kruté, Hrozné, Taková škoda, I tak bravo nebo Díky.
L´Équipe napsal, že s výjimkou prvního poločasu si titul víc zasloužili Francouzi. Itálie se podle něho ve finále otočila zády ke své pěkné hře z minulých utkání a "dokonale po italsku" se uchýlila k vyčkávání. Francouzi však nebyli schopni se prosadit v pokutovém území.
Tento deník stejně jako některé další přiznává, že rozhodčí byl možná k Francii štědrý, když odpískal penaltu za zákrok Materazziho na Maloudu.
Za nejlepší francouzské hráče označuje středové obránce Thurama a Gallase, kterým dává 7,5 bodu z deseti možných, Zidana hodnotí známkou 5,5. Na italské straně dává brankáři Buffonovi 8,5 a kapitánu Cannavarovi osm.
Le Parisien pod titulkem Je kruté klopýtnout tak blízko cíle píše, že Francie prohrála nejhorším možným způsobem. K Zidanovu vyloučení uvádí, že pokud byl podkladem k němu videozáznam, pak byl použit v rozporu s pravidly.
Cituje francouzského rozhodčího Bruna Derriena, podle něhož by použití videozáznamu mohlo sloužit jedině k sankcím přijatým zpětně, stejně jako tomu bylo v případě německého záložníka Fringse po zápasu s Argentinou.
Le Figaro poněkud vybočil z celkového tónu, když napsal: "Bravo, squadra azzurra. I kdyby to bylo jen kvůli Zidanovu odpornému úderu hlavou (do prsou obránce Materazziho), titul si zaslouží."
"Ale i tak díky francouzskému mužstvu," pokračuje list. "Francie se dnes ráno nemá za co stydět. Kromě za Zidana, kterého tak milovala. Škoda."
Celkově pozitivně hodnotí vystoupení Francouzů na šampionátu i všechny další listy. Podle France soir mužstvo dokázalo, že mezinárodní postavení, jaké si Francie vydobyla v roce 1998, nebylo nijak poskvrněno.
L´Équipe zase píše o "neuvěřitelném obrození" týmu, kterému před mistrovstvím málokdo věřil a které se dokázalo sjednotit.
Zidanovo gesto vůči Materazzimu se žádný list nesnaží omlouvat. L´Équipe napsal, že Zidane neměl právo nechat "modré" o desíti a neměl právo nechat světu jako poslední vzpomínku na sebe jako na aktivního fotbalistu tento úder hlavou.
"Co dnes ráno říct našim dětem a všem, pro které jste byl živoucím příkladem, Zinédine?" otázal se list v úvodníku francouzského kapitána.
