Sparta navázala na mistrovský ročník, když po nevýrazném výkonu zdolala Zlín gólem z penalty. Opět se diskutuje, zda byla nařízena správně. Jako bývalý hráč ji vidím jako hodně nešťastnou. Zásah rukou, kdy se nedá tomu zabránit, nikdo nechce po takové penaltě prohrát, zvlášť když v zápase nebyl horším týmem.
Ale podle výkladu pravidel byla nařízena správně. Míč spadl obránci na ruku, která byla v nepřirozené poloze. Jestliže se mají takové penalty pískat, tak ať ve všech zápasech bez rozdílu, kdo proti komu hraje.
Bezpečně ji proměnil kapitán Láďa Krejčí. Mám u něj poznámku - deset penalt po sobě, deset gólů. A jen v derby se Slavií si na míč Ondra Kolář sáhnul. To je věc nevídaná. Znám ho, přišel do Sparty, když jsem ještě chytal. Neříkám, že je to muž bez nervů, ale ohromně si věří. Dává je naprosto suverénně. Sparta na jeho umění proměňovat pokutové kopy stojí.
Krejda vyniká o to víc, protože všechny ostatní penalty - a byly čtyři - zůstaly nevyužity. To je hodně nelichotivá bilance pro střelce. Ale já znovu tvrdím, že penalta se nedá jen špatně kopnout, jak se traduje, ale i chytit. Nebo aspoň brankář může tomu jít hodně naproti.
Vzpomínám, jak Míša Špit měl lísteček a na něj si psal poznámky, kdo jak je kope. Já si načetl deset penalt týmu, na který jsme šli. Dneska jsou videa, instagramy, weby, a bůh ví co ještě, abyste měl přehled. Dá vám pokyn někdo z lavičky, kdo na ni jde, ví se všechno. Příprava je důslednější, ale je to hodně také o kvalitě gólmanů.
Když pomineme teplického Tomáše Grigara, neboť David Puškáč z Bohemky netrefil branku, tak to byly skvělé zákroky. Docela pohodovou pozici měl přitom slávistický Mojmír Chytil. Vystřídal, měl hokejovou terminologií čísla 1+ 1, tedy asistenci a gól, šel na ni za stavu 3:1 v nastaveném čase.
David Bičík
- Někdejší fotbalový brankář. Narodil se 6. dubna 1981.
- Mistrovský titul získal v Česku se Spartou a Libercem, na Slovensku se Slovanem Bratislava. Dva roky působil v Turecku. V české fotbalové lize odchytal 136 zápasů, ve 49 udržel čisté konto. Nastupoval i za Kladno a Plzeň.
- V mládežnických reprezentacích odchytal osm zápasů.
Žádné nervy. Neřešil to dobře. Kopl ji v ideální výšce pro gólmana. Ten to vystihl, kdyby Chytil souboj ustál a podíval se, poslal by ji pohodlně na druhou stranu.
Ke Slavii ještě chci říct, že souhlasím s trenérem Jindrou Trpišovským, že na jaře by takový vývoj neobrátili. V Budějovicích měli hosté vést do půlhodiny 3:0, o tom žádná.
Ale ve druhé půli a zvláště po vyrovnání už o tolik lepší nebyli. Rozhodla silná lavička a psychická vyspělost. Slavia se opět stává válcem, jakým před časem byla.
V Plzni jednoznačně zaslouží pochvalu Jindra Staněk. Hradecký Daniel Vašulín volil střed branky, docela rozumně, zřejmě po vzoru teplického Trubače v prvním kole.
Ale míč šel opět v ideální výšce. Kdyby to byla střela po zemi, už by to měl brankář složitější, noha se po odrazu zpátky těžko vrací. Liberecký Olivier Vliegen vystihl stranu, balon také šel pro něj v dobré výšce.
Kinský? To byl kriminální zákrok
Tři chycené penalty v jednom kole a jedna zahozená, to jsem snad ještě nezažil.
Pardubický Antonín Kinský předvedl kriminální zákrok. Jednoznačně červená, divím se tomu, že rozhodčí vůbec o tom pochyboval a ukázal mu nejprve žlutou.
Tonda je vynikající gólman, bude mu patřit budoucnost. Zvyká si na jiný styl hry než ve Vyškově, trenér Radek Kováč po něm vyžaduje, aby se pohyboval výš, ale tohle odhadl velmi špatně. Neměl vůbec vybíhat.
Někdo si může říct, když už chyboval, proč protihráče nezastavil nějak lidsky, bez rizika těžkého zranění. Třeba ho zachytit rukou. Kdo v brance však nestál, nemá o tom ponětí. Když už jdete do souboje, je to v takové rychlosti, že se už tělo zastavit nedá. Nešel tam s úmyslem mu hlavu ukopnout, ale zabránit šanci. Ale byl tam pozdě. Pro něj to bude ponaučení.
Naopak vyloučení mladoboleslavského Dominika Kostky neberu. Kryl si tělem balon, nechtěl protihráče zasáhnout, nebyl tam úmysl ho zranit. Udělal to nešikovně, šlápl do něj. Žlutá ano, ale vyloučení ne.
Teplice mají po dvou kolech plný počet bodů, když uspěly proti dvěma účastníkům evropských pohárů. Obě výhry jsou pro mě překvapením, proti Plzni i na Bohemce. Prospěla jim výměna trenéra, změna systému a jedou na vlně euforie závěru jara. Loni hrály o záchranu, teď jsou nahoře. Je to ovšem dlouhodobá soutěž, uvidíme za měsíc.
Nechápu a překvapuje mě, na jakém terénu se hrálo ve Zlíně. Jsme v létě, je vegetační období, teplo, prší. Přitom hřiště v tragickém stavu. Balon skáče, nedá se přihrát, založit kombinační akci. Nenapadám Zlín, nebyl to taktický záměr, i jemu to uškodilo.
S podobným problémem se potýká Slavia, kde probíhaly společenské akce. Co bude ke konci podzimu? Logicky se budou terény zhoršovat, liga končí na blátě. Ale jsme v létě, kdy by měly být v kvalitním stavu.
