Komentář - To, že odchovanec pražského Xaverova si občas na trávníku poleží o něco déle, než by předchozímu zákroku odpovídalo, je známo už delší dobu. Jenže to, co je v dresu Viktorie Plzeň patrné, v reprezentaci doslova svítí.

Některé jeho dramatické pády jsou nejen úsměvné, ale především je to škoda. Čtyřiadvacetiletý Červ je tahounem loňského vicemistra, svou kvalitou a bojovností vtrhl i do reprezentačního týmu. Je symbolem mladé, dravé krve, po které může Ivan Hašek sáhnout.

První start v základní sestavě si odbyl v loňském utkání Ligy národů proti Ukrajině, hned se blýskl parádní gólovou střelou. Následnou emotivní oslavou deklaroval, jak moc si reprezentačního dresu váží.

Ještě hezčí trefu předvedl v letošním utkání v Černé Hoře. Hašek na Červa vsadil a sázka se trenérovi, který má za úkol přesvědčit nové vedení fotbalové asociace i laickou veřejnost o svých kompetencích, vyplácí. Střední záložník maká, rve se o každý balon, svou energií strhává ostatní. A k tomu samozřejmě přidává mimořádnou fotbalovou kvalitu. 

Přesto jeho jméno znovu koluje na sociálních sítích v jiném kontextu. Běžela 4. minuta čtvrtečního utkání proti Chorvatsku, kdy se Červ po souboji s Antem Budimirem sesul k zemi. Televizní kamery odhalily, že do sebe šli rameno na rameno - přesto se český záložník zhroutil s obličejem v dlaních.

Velmi podobným simulováním si pokazil dojem i ze svého výkonu ze zmiňovaného duelu v Černé Hoře.

"Když mi někdo řekne, že simulujeme, tak mu řeknu: běž na hřiště, já si vezmu kolíky a šlápnu ti na nárt. Kopnu tě zezadu do nohy a jsem zvědavý, co budeš dělat," ohrazoval se Červ v loňském díle populárního pořadu TIKI-TAKA.

To každý, kdo někdy hrál fotbal, zcela jistě chápe. Je to jasné jako to, že není nutné po běžném souboji fingovat zlomeninu spodiny lebeční.

Červ se přehranými souboji snaží pomoci týmu, ale spíš škodí vlastní pověsti. A to je velká škoda.