Vancouver - Velmi symbolicky skončila sportovní zápolení na olympijských hrách ve Vancouveru.
Rekordní čtrnácté zlato pro pořadatelskou zemi Kanadu zajistil v prodloužení zámořského finálového derby hokejistů útočník Sidney Crosby, jenž byl zároveň jednou z hlavních tváří celých her.
Kanaďané, jimž tým USA vyrval výhru z rukou 25 vteřin před vypršením základní hrací doby, tak mohli začít slavit.
Čtěte také:
Crosby rozhodl: Hokejové zlato zůstává v Kanadě
Gólman Miller je nejlepším hráčem olympijského turnaje
Sid "The Kid" zaznamenal svou životní trefu v čase 67:40 a odstartoval tak bouři obrovského nadšení na ledě i v hledišti Canada Hockey Place.
"Sen se stal skutečností"
"Bylo to něco naprosto jedinečného, navíc se to povedlo tady v Kanadě a můžeme se o to podělit se všemi Kanaďany," řekl Crosby serveru NHL.com. "Sen se stal skutečností," prohlásil dvaadvacetiletý kapitán Pittsburghu.
Rozhodující akci, po níž se Kanada stala po Američanech teprve druhým týmem historie, který dokázal vyhrát olympijský hokejový turnaj v domácím prostředí, popsat nedokázal.
"Je to neuvěřitelný pocit, ale co se dělo při hře, to si jen sotva vybavuji. Prostě jsem to poslal do sítě a poté na mě naši kluci naskákali. To bylo vše, ale zároveň také víc, než jsem si mohl představit," popisoval Crosby.
Jak přiznal, o podobné situaci snil možná nejméně tisíckrát. "Ale nikdy nevíte, jestli se to doopravdy stane. Nikdy nevíte, zda se do takové situace dostanete. A o tom to celé je. Dostáváte se do situací a nikdy nevíte, jestli přijdou ještě někdy znovu," uvažoval Crosby.
"Mohli jste vidět, jak těžké bylo pro nás dostat se tady do finále. Olympiáda je jednou za čtyři roky a ne každý rok. A hrát navíc tady v Kanadě, to je životní šance, která se neopakuje," dodal.
"Byli jsme v klidu, i když jsme dostali vyrovnávací gól"
Javorové listy byly velmi blízko vysněnému zlatu již v základní hrací době.
Vedly v průběhu zápasu již 2:0 a ještě v poslední minutě měly k dobru jednobrankový náskok, ale 25 sekund před závěrečnou sirénou vyrovnal Zach Parise a Kanada, která byla na nohou připravena oslavovat, strnula v šoku z nečekané zápletky.
"Na konci třetí třetiny nám trošku pokazili naše naděje, ale vlétli jsme na to v prodloužení a šli si za tím," připomněl Crosby.
"Tam už jsme samozřejmě oslavovali," přiblížil pocity hráčů, jenž panovaly na střídačce, další útočník Ryan Getzlaf. "Naši hráči však odvedli skvělou práci, stále věřili a nerozhodilo je to," dodal Getzlaf, který stál v 28. minutě u zrodu gólu na 2:0.
Podobně hovořil o krizovém okamžiku ze závěru základní hrací doby a o tom, co následovalo, i kapitán Scott Niedermayer.
"Mnoho hráčů vystoupilo a každý byl v klidu. Dobře jsme věděli, co musíme udělat - jít zase pokračovat, hrát naši hru a prostě věřit, že to přijde," uvedl Niedermayer.
Spolu s Martinem Brodeurem, Chrisem Prongerem a Jaromem Iginlou zažil i minulý olympijský triumf v Salt Lake City 2002. Také tehdy Kanada porazila ve finále výběr USA.
"Lepší bylo vyhrát po vítězném gólu"
Kanaďané si prý věřili i s ohledem na zkušenosti, kterými tým překypoval.
"Máme tu spoustu kluků, kteří prošli Stanley Cupem, sedmými zápasy a vůbec situacemi, které byly podobné této. Věděli jsme, že se nedá nic dělat, že to je minulost, i když bylo samozřejmě obtížné se s tím gólem smířit," podotkl útočník Eric Staal.
Vyrovnáním zaskočený tým si však prý i na úspěšném finiši Američanů dokázal najít pozitivum.
"Když skončila třetí třetina, tak jsme si jen říkali, že stejně bude lepší pocit vyhrát to v prodloužení. A jsem si jistý, že tak to pro každého Kanaďana také bylo," předpokládal Staal.
Sebevědomí Kanaďanů došlo také svého naplnění. Svěřenci kouče Mika Babcocka byli v prodloužení lepším týmem a brzy se dočkali odměny. U levého mantinelu si vyměnili puk Crosby s Iginlou, Crosby následně chtěl puk zpátky.
"Jsem rád, že se povedlo skórovat právě mně"
"V jeho hlasu byla jistá naléhavost, tak jsem se snažil mu to dát dříve, než bude pozdě," řekl Iginla. Udělal dobře: Crosby ranou bez přípravy hned poté překonal gólmana Ryana Millera.
Do klíčového okamžiku byl přitom Crosby v utkání poměrně nevýrazný, ale poté se s bravurou zhostil role spasitele. Právě od něj čekala celá země, že předvede něco jedinečného, co finále přikloní na stranu kolébky hokeje.
"Jsem šťastný. Stejně jako každý další hráč týmu, který vyrostl v hrdého Kanaďana a snil o tom, že jednoho dne bude hrát za Kanadu.
A také všichni v kabině jistě snili o tom, že vstřelí takový gól. Jsem rád, že jsem tu šanci dostal, ale zrovna tak to mohl být někdo jiný," uvedl Crosby.
Porovnávat vítězství v olympijském turnaji s výhrou ve Stanleyově poháru s Pittsburghem v červnu minulého roku však příliš nechtěl. "Nevím, zda to lze srovnávat. Je to podobné v tom, že obojí je opravdu těžké vyhrát," připustil Crosby.
Miller: Jsem zklamaný a zároveň potěšený
Američané tak mimo své území na olympiádě na zlato opět nedosáhli a mají na kontě jen triumfy z roku 1960 ze Squaw Valley a o dvacet let později z Lake Placid.
Před osmi lety v Salt Lake City jim sebrala další až ve finále Kanada a odplata na její půdě se nekonala.
"Jsem hodně zklamaný," prohlásil gólman Ryan Miller, který byl zvolen nejužitečnějším hráčem i nejlepším brankářem turnaje, vešel se i do All Star týmu, ale musel se spokojit jen se stříbrnou medailí.
"Dohnali jsme dvoubrankovou ztrátu a měli jsme tak šanci vyhrát. V takové situaci je prohra v prodloužení velká rána. Jsem ale potěšený a pyšný, jak se mi tady dva týdny dařilo," doplnil devětadvacetiletý gólman Buffala.
Wilson: Byl to nejlepší tým, co jsem kdy vedl
Hrdina amerického týmu zůstal po rozhodujícím gólu dlouhou sobu zklamaně v pokleku. "On byl hlavním důvodem, že jsme se do finále dostali a že jsme v něm hráli prodloužení," ocenil Millera útočník Ryan Callahan.
Poklony se mu dostalo i od trenéra Rona Wilsona. "Byl to stejně kvalitní zápas jako před týdnem. Ryan nám dal šanci na vítězství, ale bohužel se nám to nepovedlo. Je těžké strávit takovou porážku," litoval kouč.
Přesto byl na své svěřence pyšný. "Nemohl jsem od hráčů žádat více. Jsem na hráče pyšný, na každého z nich. Jejich charakter, bojovnost a celkový přístup byly excelentní.
Je škoda, že dnes nemohly získat zlatou medaili oba týmy. Někdy prostě nejlepší mužstvo na celém turnaji nevyhrává. Myslím, že náš tým byl nejlepší, jaký jsem kdy trénoval," doplnil kouč Toronta.
