Hochfilzen - Když má svůj den, je v podstatě nezastavitelná. A německá biatlonistka Laura Dahlmeierová se špatně vyspí jen málokdy. Alespoň to prokazuje v letošní sezoně a hlavně na probíhajícím šampionátu v rakouském Hochfilzenu. Na krk si tu pověsila už tři zlaté medaile a k tomu jedno stříbro. Nejzdatnější konkurentkou je pro ni Gabriela Koukalová, ale i Češka s kompletní sbírkou cenných kovů za ocelovou ženou z Garmisch-Partenkirchenu zaostává.
Přitom nechybělo tak moc a starosti si s ní mohla dělat lyžařka Šárka Strachová nebo bikerka Kateřina Nash. Jako malá totiž Laura nazouvala kromě běžek i sjezdovky a závodila také na svazích. Po rodičích zase podědila lásku k horským kolům, ale stejně to nakonec vyhrály běžecké tratě a malorážka na zádech.
A brzy bylo jasno, že to byla správná volba. V roce 2011 vyhrála tři závody na Evropských hrách mládeže v Liberci, dva roky nato na juniorském MS získala tři zlata a začalo se o ní mluvit jako o budoucí biatlonové hvězdě.
Přechod mezi dospělé jí vyšel parádně a brzy řádila i mezi špičkou ve Světovém poháru. Na trati dominuje svou silou, tryskovými sjezdy a obrovským fyzickým fondem. Když k tomu přidá precizní střelbu, je v podstatě neporazitelná.
Mezi ostatními biatlonisty o ní kolují historky, že v autobuse cestou na letiště jen tak pro pobavení týmu udělá dvacítku shybů. "Je strašné silná, neuvěřitelně rychlá a na střelnici koncentrovaná, proti ní to je bez šance," pochválila zlatou Němku Gabriela Koukalová po středečním individuálním závodě v Hochfilzenu.
Ostatně skvělou kondici Dahlmeierová mít musí. Její láskou jsou totiž vysokohorské túry a po konci loňské sezony si jen tak vyrazila s kamarádkami do Himálají zdolat pár šestitisícovek.
"Pomáhá mi to především zůstat pořád stejným člověkem. Ale pocity na střelnici, kde jste pod tlakem, a na stěně, kde máte jen malý otvor, kterého se můžete chytit, a musíte se soustředit, abyste se udrželi, jsou podobné, je to dobrý trénink," říká Němka.
Na takový výstup už je potřeba tělo z ocele, i když v Nepálu poznala, že ještě má co dohánět.
"Nahoře jsou vesnice, potkali jsme tam muže, co nosili nahoru plynové osmdesátikilové lahve, aby tím za tři dny cesty pak dostali asi 12 dolarů. Když si vezmu, že já v posilovně ztěžka zvedám šedesát a jsem ráda, když dám 15 opakování, mám k nim velký respekt, navíc se ještě smějí a jsou šťastní," uvedla Němka.
Ale ani ji v přírodě jen tak něco nerozhází, přespat v náročných horských podmínkách, umýt se v potoce? Není problém. Někdy už však tělo po kombinaci s náročnou sezonou řekne dost a to ji tlačí dolů v celkovém hodnocení Světového poháru.
Jedinou brzdou je zdraví
Kdo ví, jak by dopadl loňský ročník, kdyby Němku nepozlobil imunitní systém a dvakrát kvůli nemoci nestála. I tak totiž skončila šestá. Letos se však drží zdravá a vede v boji a křišťálový glóbus před Gabrielou Koukalovou už o 29 bodů. A to i přes to, že v Oberhofu vynechala dva závody, aby jí zbylo dost sil na únorový šampionát.
A tahle taktika se zjevně vyplácí, tři zlata a jedno stříbro ze čtyř pokusů jsou toho jasným důkazem, i když po vytrvalostním závodě byla úplně vyčerpaná, medailový ceremoniál se kvůli tomu pozdržel a tiskovou konferenci absolvovala sólo až později.
"Cítila jsem se špatně, měla jsem nízký tlak, ale teď už je zase všechno v pořádku," uklidnila novináře později.
Ve středu si tak připsala už 11. medaili z mistrovství světa, což je v jejích 23 letech opravdu úctyhodný výkon. Pokud udrží vedení ve Světovém poháru a příští rok na olympijských hrách potvrdí roli největší favoritky, dosáhne v takhle mladém věku prakticky všeho, co se dá v biatlonu získat. Pokud ovšem i tak najde motivaci dál závodit, může na biatlonovém nebi zářit pěkně dlouho.
