Praha - Posledních pár sezon mohli jen tiše závidět. Slovenští biatlonisté se českému týmu v čele se superstar Světového poháru Gabrielou Koukalovou koukali jen na záda. Na startu olympijské zimy je ale všechno obráceně, výběr Ondřeje Rybáře se v závodech zatím spíše trápí, zatímco parta kolem Anastasie Kuzminové zapisuje parádní výsledky.
Však si to připomeňme. Český biatlon nabral po hrách v Soči nebývalé obrátky. Sympatická blondýna tehdy ještě se jménem Soukalová si začala podmaňovat Světový pohár, nejprve sbírala jen medaile, pak i malé a velké křišťálové glóby, letos v březnu se stala i mistryní světa. Cenné kovy přiváželi i Moravec, Vítková a další. Závody v Novém Městě na Moravě sledovaly kolem tratě desítky tisíc lidí.
Slováci si o takové popularitě mohli nechat jen zdát. Sice měli ze Soči olympijskou vítězku Anastasii Kuzminovou, ale ta poté odešla znovu na mateřskou a další hvězdu, která by ji zastoupila, ne a ne najít. A tak je i teď fanouškovská základna východních sousedů výrazně hubenější. Jen pro srovnání: na oficiální svazové facebookové stránce mají zhruba dvanáct stovek fanoušků, Češi si jich hřejí bez mála 120 tisíc.
Jenže co je to teď českému týmu platné. Koukalová je dlouhodobě ze hry kvůli bolavým lýtkům a zbytek reprezentace se zatím hledá. Během dvou zastávek Světového poháru udělala namlsaným fanouškům největší radost nedělní ženská štafeta, kde české kvarteto vydřelo šesté místo.
Oproti tomu Slováci za to vzali hned od prvních kol Světového poháru. Díky už dvojnásobné mamince Kuzminové mají první dvě medaile. V Hochfilzenu ve sprintu vybojovala stříbro, ve stíhačce si poprvé po třech letech dokonce vystoupala pro zlato.
"Dlouho jsem na nejvyšším stupínku nebyla, naposledy v roce 2014 v Oslu. Zase jsem si připomněla, jaký je to neskutečný pocit. Potvrdila jsem si, že jsem v olympijské sezoně na dobré cestě," zářila Kuzminová v Rakousku.
Jestli něco tahle rodačka z Ťumeně umí, je to právě příprava na olympiádu a obzvláště při návratu po mateřské. Když se sestra ruského biatlonisty Antona Šipulina vracela po prvním porodu do kolotoče Světového poháru, domácí reprezentace jí nechtěla nabídnou adekvátní podmínky pro trénink. Tak to zkusila na Slovensku, kde žil její manžel Daniel Kuzmin, a ona se mu později odměnila zlatou olympijskou medailí z Vancouveru i o čtyři roky později ze Soči.
"Vracím se trochu jiná, dva porody na mně zanechaly stopy. V něčem jsem posilněná, jinak ale mám i o něco více starostí, které mi ne vždy dovolí věnovat se na sto procent přípravě, ale je to možná má poslední sezona v kariéře, takže jdu do všeho naplno, pokud to zdraví dovolí," nechala se třiatřicetiletá Kuzminová slyšet v předsezonním rozhovoru pro deník Šport.
Ale slovenská reprezentace není jen o Kuzminové. Senzačním čtvrtým místem na sebe upozornila hned první den biatlonové sezony smíšená štafeta. Pátým místem v individuálním závodě se zase v Östersundu blýskla pětadvacetiletá Paulina Fialková. Medaile jí utekla jednou minelou na poslední stojce.
"Takový je biatlon, beru to tak, že na všechno je čas, teď to nevyšlo, ale určitě to ještě přijde," věří si rodačka z Brezna.
Právě ona tak může být novou slovenskou pokračovatelkou Kuzminové a klidně by to mohla potvrdit už na hrách v Pchjongčchangu.