Češka z pozice outsiderky z páté desítky celkového pořadí seriálu pokořila ve sprintu všechna velká jména a stanula na nejvyšším piedestalu.
Zároveň ale potvrdila, jak obrovský potenciál v ní dřímá. Klenot českého biatlonu o sobě dal znovu vědět a podruhé v této sezoně vystoupil na stupně vítězů.
88 závodnic střílelo rychleji než ona. Její dlouhé míření se však stoprocentně vyplatilo. Biatlonistka z Janova nad Nisou vymazlila své rány, nic neuspěchala, byla přesná a po trati - jako už tradičně - doslova letěla.
Sedmý nejlepší běžecký čas ve spojení se dvěma střeleckými nulami pak přinesl úspěch, který v kontextu posledních nevydařených závodů znamenal malý sportovní zázrak.
"Byl to jeden z nejnapínavějších sprintů biatlonové historie," říkal moderátor tiskové konference rozesmáté české závodnici. "Nevím, jestli je to vůbec pravda, co se mi povedlo. Uvidíme zítra. Vzbudím se a uvidíme," smála se Davidová. "Ujišťuji tě, že to pravda je," kontroval moderátor.
Čerstvě dvaadvacetiletá Češka rozdávala spousty rozhovorů, plnila mraky povinností. Vyzkoušela si, jak příjemné, ale také náročné je být nejlepší. Naoko si stěžovala, že přišla o drahocenný čas.
"Na hotel jsem dorazila až v šest a o půl sedmé už byla večeře," popisovala. "Potřebovala bych se učit a ten úspěch mi úplně nepomohl. Příští týden mám dvě zkoušení a místo učení celý večer odpovídám na gratulace. Ale je to příjemné," svěřovala se pro oficiální webové stránky českého biatlonu.
Fantastické vítězství oslavila u večeře přípitkem a pravým italským tiramisu. A na odiv dávala svou pověstnou skromnost. U Davidové už si všichni zvykají, že své schopnosti neúmyslně podceňuje.
"Tady v Anterselvě to profilově úplně není moje trať. Jezdí se tu hodně silově a já tu sílu moc nemám. Ale asi mi to sedlo," prohlásila nejmladší členka českého týmu.
Na trati se rozhodně necítila tak, aby myslela na velký úspěch. "Běžecky to asi bylo dobré, ale necítila jsem se vyloženě dobře. Ale špatně na tom asi byly i ostatní. Takže to dobře dopadlo," hodnotila.
Uspokojení? To u Davidové nehledejme. "Jsem spokojená, i když je samozřejmě stále co zlepšovat," uvědomovala si.
Když i na stojce vynulovala terče, věřila ve slušný výsledek. "Třeba do patnáctého místa. Za mnou jelo ještě devadesát závodnic," připomněla své startovní číslo 5.
V cíli jen sledovala, jak při nahánění jejího času selhává jedna velká favoritka za druhou. Z první patnáctky se postupně stala aspirace na první desítku, o pár minut později už na elitní trojku.
Když Laura Dahlmeierová jedoucí v samotném závěru startovního pole připsala druhou střeleckou nulu, už se Davidová radovala ze stříbra. Německé hvězdě ale na trati došly síly a v cíli na Češku ztratila čtyři vteřiny.
Zlatá euforie mohla vypuknout naplno.
