Nyní už bývalá závodnice a někdejší mistryně světa a olympijská medailistka před šesti lety v Pokljuce dokonce vyhrála sprint. To Davidová získala ve vytrvalostním závodě bronz, ale zase se jí to povedlo o rok dříve, v lednu jí totiž bude teprve dvaadvacet let.
"Jen doufám, že to nebyl výstřel do tmy a že to bude pokračovat. Jsem si ale vědoma toho, že střílet ve čtyřpoložkovém závodě za jedna je super a nemusí se to tak často opakovat," komentovala životní úspěch po jedné chybě na střelnici Davidová.
Ve Slovinsku si přitom prožila o víkendu peklo, když dvěma trestnými koly pokazila smíšené štafetě šanci na solidní výsledek. V cíli ronila slzy a sama nechápala, co vyváděla.
"Samozřejmě jsem z toho byla špatná, ale tým mě podpořil. Třeba Bimbo (Michal Krčmář) se mě přišel na pokoj zeptat, jestli jsem v pohodě. Nikdo mi ten nezdar nedával sežrat," cituje závodnici web českého biatlonu.
Uklidnění přinesl i norský trenér Egil Gjelland. "Egil mi říkal, ať na to zapomenu. Prostě se stalo. Připomínal mi, že v tréninku už střílím dobře a že je důležité jít do dalšího závodu s čistou hlavou."
A to se povedlo skvěle. Davidová měla čistý střelecký účet až do devatenácté rány, kterou poprvé poslala mimo, u dvacáté si ale počkala, terč složila a nepřipustila další trestnou minutu.
"Ve čtvrtém kole jsem se několikrát přistihla, že jsem myslela na to, jak by mohl závod dopadnout. A to je podle mě nejhorší, co může člověk udělat. Poslední ránu jsem pak odložila, více prodýchala, protože jinak bych ji strhla," přiznala.
Vedle téměř bezchybné střelby stojí za pochvalu i skvělý běžecký čas, byl čtvrtý nejrychlejší i přesto, že rodačka z Janova nad Nisou startovala s vysokým číslem 72 a trať už byla hodně rozbitá.
"Já ale do závodu se žádnou taktikou nechodím. Prostě jedu, na co je. Jen jsem se modlila, abych to vydržela, protože se mi zdálo, že jsem první kolo trochu přepálila. Žádná vyložená krize nepřišla. Spíš to hodně bolelo v úsecích, kde už byl sníh hodně rozbředlý," uvedla.
Pokud se bude historie opakovat a mladý talent úspěch v Pokljuce vystřelí do špičky podobně jako Koukalovou, měla by si Davidová trochu prosvištět angličtinu, aby se mohla na medailových tiskových konferencích bavit i se zahraničními novináři.
"S angličtinou, zvlášť v takto vypjatých situacích, trochu bojuju a hledám slovíčka. Ale snad jsem jim něco řekla," usmála se po maratonu rozhovorů.
