O poslední závody kvůli pandemii koronaviru přišly, takže volno měli všichni biatlonisté delší než obvykle. Všichni ale museli do domácí karantény a museli dodržovat hygienická opatření, takže si volno nemohli užívat tak, jak dřív bývali zvyklí.
"Letos to jaro nebylo takové, jaké bych si představovala. Trávila jsem ho doma úklidem. Docela jsem chodila i na koně. Aspoň tohle jsem si užila," uvedla pro web českého biatlonu Markéta Davidová.
O další výplň volného času se jí postarala škola. Pokračuje totiž v magisterském studiu na České zemědělské univerzitě. "Měli jsme přednášky přes internet, takže jsem si to mohla naplánovat víc podle sebe," pochvalovala si.
Její týmová spolubydlící Eva Kristejn Puskarčíková na tom byla podobně. Sama si Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně dodělává aprobaci na zeměpis.
"Chyběla mi dovolená, ale jinak je pro mě každoročně to volno studijní. Do školy jsem teď nemohla, tak jsem aspoň dodělávala resty z podzimu," prohlásila aktuálně nejzkušenější česká biatlonistka v týmu.
Z Lucie Charvátové by brzy měla být inženýrka ekonomie. "Docela jsem zamakala na diplomce. Myslela jsem, že toho nebude tolik, ale nakonec měsíc utekl rychle a já odevzdávala až v termínu. V půlce června mě čekají státnice, tak mám ještě měsíc, abych se všechno naučila," prozradila.
Teď už všechny české reprezentantky dřou v přípravě na další sezonu v Jablonci nad Nisou. Pro Davidovou, Kristejn Puskarčíkovou a Jessicu Jislovou to znamená, že trénují vlastně pořád doma.
"To je pro mě nejlepší varianta. Můžu být doma a scházíme se jen na tréninky," culí se Davidová.
"Teď už nás nic nelimitujeme," potvrzuje Jislová. "Můžeme sportovat bez roušek. Lidem se celkově přes rok vyhýbáme, v areálech se jich tolik nepohybuje. Akorát si nemůžeme jít posedět někam na kávu nebo se stýkat s přáteli mimo sport," dodává.
Jedna věc je ale přeci jen jiná. Přípravu rozjely bez hlavního kouče Nora Egila Gjellanda, který zůstal "uvězněný" ve své zemi a může koordinovat tréninky jen po telefonu.
Samozřejmě pro mě není příjemné, že nemůžu vycestovat do Česka. Teď na začátku je to hlavně o vytvoření plánu. Holky trénují a já každý den sleduji jejich tréninkový deník. Jsme ve fázi objemových tréninků, kdy není pro trenéra tak důležité být na místě," vysvětlil.
Tréninky tak vede Gjellandův asistent Jiří Holubec, což zase takový problém není, protože za norského kouče často zaskakuje i na soustředěních.
"Každá z nás s Egilem individuálně komunikuje. Já mu třeba posílám fotky z každé střelby, kterou absolvuji sama. Když potřebuji, tak mu napíšu nebo zavolám," říká Jislová.
Charvátová přiznává, že občas tápe a osobní kontakt s koučem by potřebovala.
"Je lepší, když můžete být s trenérem v přímém kontaktu. Ze začátku to bylo v pohodě, ale teď na mě trochu doléhá únava, tělo si ještě nezvyklo na tu zátěž. Takže je to pro mě trochu těžší období," krčí rameny.
Stejně jako zbytek týmu nyní polyká tréninkové dávky na kole. "Silničku mám strašně ráda. Snažím se objevovat místa, kde jsem ještě nebyla. Kolikrát mi chybí sparing partner a přijde mi, že mi pokaždé fouká vítr proti. Takže u toho trochu nadávám. Taky mě mrzí, že nebude v létě Tour de France. Na soustředění jsem zvyklá si to po obědě pustit a úplně to s nimi prožívám," dodává.
