Hochfilzen - Sezonu neprožíval ideální, ale nyní biatlonista Ondřej Moravec ukazuje, že se na velké akce umí v posledních letech naladit. Na světovém šampionátu v Hochfilzenu už ve smíšené štafetě naznačil formu a v dnešním sprintu dojel pátý jen 7,6 sekundy od bronzu.
"Asi tohle umím. Spíš věřím, že v sobě mám něco, co mě vyhecuje právě v důležitých závodech. Nemyslím si, že jsem totální bojovník , ale dokážu se úplně zkoncentrovat na výkon," uvažoval dvaatřicetiletý Moravec, proč od roku 2013 patří na velkých podnicích mezi favority. Nevyšel mu jen loni šampionát v Oslu.
Z mistrovství světa už má doma dva individuální cenné kovy a další dva ze smíšených štafet. Z olympijských her v Soči 2014 přivezl celkem tři medaile. Jenže v této zimě to na konkurenceschopného Moravce příliš nevypadalo, v dosavadních závodech Světového poháru dojel pouze dvakrát v elitní desítce.
Před šampionátem v Hochfilzenu mu ale vyšla závěrečná příprava v italské Anterselvě. "Stoprocentně. Posledních pět dní, jak jsem se tam cítil, to už bylo to, co pak stačí na takový výsledky, jako je třeba ten dnešní," prohlásil.
Díky tomu přijel do dějiště šampionátu dobře naladěn. A jeho pocity mu potvrdil výkon ve smíšené štafetě. "Zase jsem viděl své časy mezi nejlepšími a to člověku strašně pomůže. Do dalších závodů jen dobře," potěšilo Moravce.
Trošku ho mrzelo, že mezi smíšenou štafetou a sprintem měl den volna. "Zabrzdilo mě to," myslí si Moravec. Necítil se totiž dobře a dokonce ráno před sprintem přemýšlel, že nenastoupí. "Fakt. Dva dny mám ucpané dutiny, ale po těle jsem se cítil dobře. Spíš to byl nekomfortní pocit, kdy člověk tak jako huhňá. V uvozovkách ho to štve, takže jsem z toho nebyl dvakrát nadšený," řekl.
Sprint ale Moravec rozjel výborně, položku vleže vyčistil a držel se na osmém místě. I vstoje vystřelil čtyřikrát dobře a pak přišla poslední rána - vedle. "Za tu bych si namlátil," řekl Moravec bez okolků, protože už věděl, že kvůli chybě přišel o zisk medaile.
Hned po stojce ještě netušil, že mohl mít šanci na cenný kov. Proto se na trestném kole na sebe moc nezlobil. "Jedna ve sprintu standardně na šampionátu na medaili nestačí," měl zafixováno. Při průjezdu mezičasem na stadionu ale uviděl, jak byl blízko. "A to už jsem si nadával hodně. Chyba poslední ranou, na to už jsem moc starej."
V cíli se chvilku usmíval i láteřil nad nepřesnou ranou. Mísily se v něm rozporuplné pocity. "Beru to všema deseti," řekl ke svému nejlepšímu výsledku ve sprintu na MS či OH. "Ale na druhou stranu mě to hrozně mrzí. Bylo to tak strašně blízko. Spousta dobrých závodníků to pokazila a byla to pro mě obrovská šance," litoval.
Šanci bojovat o medaili bude mít ve stíhacím závodu. "Doufám, že vydržím a budu moci předvést zase kvalitní výkon," řekl Moravec s myšlenkami na neděli.
