Až třetina skoků v dálkařských soutěžích na loňském mistrovství světa v Budapešti nebyla měřena. Podle výkonného ředitele Světové atletické federace Jona Ridgeona to ubírá na zábavě a dramatičnosti.
V podcastu Anything but Footy zveřejnil návrh nového formátu, který by atletika v průběhu příštích dvou let měla testovat na závodech a akcích nižší úrovně. Odrazovou desku má nahradit mnohem širší zóna.
"Budeme měřit od místa, odkud se atlet odrazí, až do místa, kde v písku přistane. Přispěje to k většímu dramatu soutěže," sliboval si Ridgeon.
"Zkoušet změnu v praxi budeme v reálných podmínkách přímo s velmi dobrými sportovci. Pokud novinka neprojde testováním, neuvedeme ji. Zároveň pracujeme na způsobech, jak urychlit měření, abychom nemuseli na výsledek čekat skoro půl minuty," dodal Ridgeon.
Neměřené pokusy kvůli přešlapům pak označil za ztracený čas.
Hned poznamenal, že mu je jasné, jak velkým zásahem do tradičního sportu by tato změna pravidel byla. "Nemůžete jen tak inovovat něco, co bylo v podstatě vynalezeno před 150 lety, a očekávat, že se to obejde bez kontroverzí," prohlásil jeden z předních mužů atletické federace.
Měl pravdu, neboť negativní reakce na sebe nenechaly dlouho čekat.
"Na aprílové žerty byste měli počkat do 1. dubna," napsal na sociální síti X čtyřnásobný olympijský vítěz v dálce Carl Lewis. "Vždyť byste odstranili tu nejobtížnější dovednost. Je to jako byste v basketbalu zvětšili koše, aby padalo více trojek," pokračoval rozhořčeně.
"Co to sakra je?" byla jedna z prvních reakcí úřadující dálkařské mistryně světa Ivany Vuletaové (dříve Španovičové). "Měníte pravidla, aniž byste se poradili s těmi, díky kterým ten sport vůbec existuje," citovala BBC srbskou atletku.
Zatímco Ridgeon se odvolával i na ztrátu fanoušků, s níž se atletika v poslední době potýká, a problém s přitáhnutím nové divácké generace, pro kterou nejsou některé disciplíny dostatečně atraktivní, Vuletaová zmínila, že by se hlavně nemělo zapomínat na podstatu sportu.
"Obrovské sumy peněz se utrácejí za snahu přitáhnout pozornost ke sportu a přitom ignorovat všechno, na čem je postavený. Měli bychom najít rovnováhu mezi propagací sportu a zachováním jeho základních hodnot," řekla Srbka.
"Největším problémem je, že pravidla našeho sportu mění lidé, kteří s ním nikdy nepřišli do kontaktu," doplnila ještě. Zrovna Ridgeon je sice bývalým špičkovým atletem, leč překážkářem.
V podcastu konstatoval, že pokud někdo zasvětí život, aby uměl odraz vzhledem k desce dokonale načasovat, je logické, že bude změnu zprvu přijímat s odporem. I tak věří, že postupně přibude kladných ohlasů.
S testováním by se mělo začít se startem venkovní sezony.
"Je to jako byste odstranili koulařům, kladivářům a diskařům kruh, aby se zrušily jakékoliv nezdařené pokusy. Vždyť to nedává vůbec žádný smysl," zamyslel se jeden z fanoušků na sociálních sítích.
Další přišel s postřehem, že vedení atletiky vadí příliš "vousaté" rekordy a nejlepší výkony v dálkařském sektoru. Nikomu se na ně nedaří navázat.
Světové maximum Mikea Powella o hodnotě 8,95 metru je z roku 1991, druhý v tabulkách Bob Beamon skočil 8,90 dokonce v roce 1968. Nejdelší skok za posledních pět let zaznamenal Jamajčan Tajay Gayle, jehož řadí 8,69 na jedenácté místo mezi dálkaři z celé historie.
A co ženy? Galina Čisťakovová dolétla na rekordní značku 7,52 metru pod vlajkou Sovětského svazu v roce 1988. Nejčerstvější zápis v elitní desítce jmen má na svědomí Brittney Reeseová z USA (7,31 metru, 2016).
"Ten nový nápad s odrazovou zónou nepomůže k lepším výkonům. Je to o tom, jak skáčete, ne odkud," vyťukal na sociální síti X legendární Lewis, muž s osobním rekordem 8,87.
"Pokud chce někdo tyhle výkony zlomit, měl by se zaměřit hlavně na trénink a tam zkoušet třeba cokoliv. Spíš byste se měli zeptat nejlepších skokanů historie, jak to udělali, než vymýšlet takové inovace," přispěl Američan do diskuze s další myšlenkou.
