Osmadvacetiletý kanonýr ale nakonec utkání stihl a nastoupil jako novopečený otec dcery Mii.
"Na sto procent je tohle nejhezčí den života. A také hrozně náročný. Moc jsem si to nedokázal představit, ale věřím, že každý, kdo má děti, ví o čem mluvím. Změní se vám svět a najednou už má člověk úplně jiný pohled. A zjistí, že hokej není až tak důležitý," řekl Kubalík novinářům.
Zpráva o blížícím se porodu ho zastihla během pátečního rána. "Emočně to létalo nahoru dolů. Snažil jsem se v porodnici být aspoň nějaká opora, ale bylo to všechno o paní. Zvládla to fantasticky, já jsem tam byl spíš jen takový podržtaška. Všechno bylo ale skvělé a ty pocity jsou úžasné. Jsem hrozně rád, že to holky zvládly," radoval se Kubalík.
"S termínem to vyšlo přesně na den. Vstával jsem kolem šesté a kolem sedmé mi paní volala, takže jsem sednul do auta a jel. Ani jsem moc neplánoval, jak to bude nebo nebude. Nakonec to dopadlo takhle, takže skvělý," uvedl útočník Ottawy.
Trenéři v čele s hlavním koučem Radimem Rulíkem byli připravení i na variantu, že by zápas nestihl.
"Šel jsem do toho s tím, že bych případně nehrál. Byli jsme domluveni na tom, že je budu průběžně informovat, kdyby se to protáhlo. Moc jsem o tom nepřemýšlel, soustředil jsem se hlavně na to, abych byl u paní. Chtěl jsem u ní být, ať to bude trvat jakkoliv dlouho," řekl Kubalík.
Dcerky se dočkali necelou hodinu po poledni. "Jel jsem zpátky tak, abych byl zpátky na sraz před zápasem. Myslím, že všechno proběhlo v pohodě," uvedl.
Přiznal, že opustit právě narozenou dceru bylo těžké. "Neodjíždělo se mi jednoduše. Nicméně malá potom spala, paní byla taky unavená, takže jsem toho trošku využil," pousmál se Kubalík. "Ale teď po zápase mě samozřejmě mrzí, že je nemůžu vidět. Doufám, že to nějak zvládnou a uvidíme se co nejdřív," přál si plzeňský rodák.
Zvažoval i možnost, že by se z turnaje z rodinných důvodů omluvil. "Řešili jsme to s paní. Jelikož je ale mistrovství světa doma a už se to nikdy v mé kariéře opakovat nebude, šli jsme do toho. I když samozřejmě to bylo náročné pro mě a ještě náročnější pro paní. Věřím ale, že to zvládneme a že si malou naplno společně užijeme, jakmile to bude možné," uvedl Kubalík.
Jeho příběh dal vzpomenout na tehdejšího kapitána Jakuba Voráčka, jenž zažil stejnou situaci před pěti lety v Bratislavě. "Kluci na to měli narážky, že přijel a udělal čtyři body. Já jsem se ale soustředil na to, abych zápas nějak odehrál," konstatoval Kubalík.
Proti Finům nastoupil zdravě nabuzený, hned během prvního střídání nebezpečně vypálil, ale nakonec nebodoval. Narození Mii však oslavil výhrou - národní tým zvítězil 1:0 po samostatných nájezdech.
"Já měl hlavně motivaci ten zápas nějak odehrát," řekl s úsměvem Kubalík. "Nijak jsem o tom nepřemýšlel, ani jsem v zápase myšlenky moc na hokej neměl. Kolikrát mi tam zničehonic skočila myšlenka na paní, co asi dělá. Nebylo to nic jednoduchého, z tohoto pohledu velmi náročný zápas," uvedl.
Spoluhráči ho překvapili minidresem."To bylo od nich moc hezké. Byl to asi jeden z prvních dárků, které jsme dostali. Jen myslím, že jí bude trochu velký."
Tradiční zapíjení potomka musí odložit. "Dojde na to ale hned, jak bude možnost," ujistil s úsměvem Kubalík.
