Ondřej Zoubek
Aktualizováno 19. 11. 2024 16:05
V březnu oslavil 80. narozeniny, dnes je to pět let, co byl Václav Nedomanský jako druhý Čech uveden do hokejové Síně slávy v Torontu. S národním týmem získal deset velkých medailí včetně zlata z Prahy 1972. V době normalizace pláchl z Československa do vysněné NHL, kde i po třicítce zanechal hlubokou stopu. Dodnes jeho příběh nepřestává fascinovat.
Začátky v rodišti TGM
Václav Nedomanský se stejně jako první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk narodil v Hodoníně. Ve městě na jižní Moravě strávil dětství, vyrůstal v místním hokejovém klubu a jako dospívající hráč naskočil v druhé nejvyšší československé soutěži.
Odmalička obrážel výběrové turnaje a reprezentoval tým Moravy. Také díky tomu se seznámil s Richardem Fardou z Brna, budoucím parťákem z národního týmu a později vlastně osudovým životním kamarádem.
V 18 letech odešel z Hodonína do nedaleké Bratislavy a načal velmi úspěšné dvanáctileté působení v hokejovém Slovanu. I proto mnoho českých fanoušků považuje Nedomanského dodnes za Slováka. V Bratislavě na univerzitě začal se studiem biologie a tělesné výchovy.
Za rodný Hodonín už si nikdy v kariéře nezahrál, nicméně od roku 2014 nese místní zimní stadion jeho jméno. Dnes se tam hraje druhá liga.