Doma zapomenutý, v Kanadě opěvovaný

Nedomanský se zase mohl konečně věnovat jen hokeji a adaptaci v novém prostředí. Osvojil si angličtinu a s parťákem Fardou nastupoval v jedné útočné formaci Toros. Hlavně zpočátku se museli vypořádat s mimořádně tvrdou hrou domácích hráčů, kteří pochopitelně nevítali Evropany ve svém revíru zrovna vřele.

Každopádně zatímco doma se Nedomanského jméno mazalo ze sportovních kronik a zápisů a reprezentanti byli kontrolováni více než kdy předtím, do Kanady přišel Big Ned jako exkluzivní hvězda, jako evropský Phil Esposito. Na druhou stranu přišel jako třicátník.

V Torontu se potkal s hvězdami, jakými byli Frank Mahovlich (člen Síně slávy od roku 1981) nebo Paul Henderson, a sám sbíral více než bod na zápas. I v 30 letech se odrazil k úžasné zámořské kariéře.

V druhé sezoně v Kanadě (1975/76) si Nedomanský vytvořil bodové kariérní maximum. V 81 zápasech nashromáždil 98 bodů za 56 gólů a 42 nahrávek. Po přestěhování Toronto Toros do amerického Birminghamu, kde hrál klub pod názvem Bulls, odehráli Nedomanský a Farda ještě jednu sezonu ve WHA spolu.

Farda se po třech letech zámořského dobrodružství vrátil do Švýcarska, kde s hokejem pokračoval, a Nedomanský byl během své čtvrté sezony ve WHA vyměněn z Birminghamu do Detroitu. Otevřely se dveře na nejblyštivější hokejovou scénu, dveře do NHL.