Praha - Nad Štvanicí se už zlověstně stahovaly mraky a točil studený vítr, když Denisa Allertová proměnila mečbol a postoupila do druhého kola ITF. Tentokrát na pražském turnaji neplní roli absolutní české favoritky, ale hráčky, která doufá, že se zase vrátí do první stovky, ve které dokázala prohánět i hodně zvučná jména.
V tomto světle se i tak zdá, že postup přes Polku Katarzynu Piterovou, až 224. hráčku světa, měl být povinností, ale nebyl. "Ona je dobrá, občas s ní trénuju, hraje pro mě nepříjemný tenis, nechává tvořit mě a nepálí to tak rychle," řekla po zápase Allertová.
Dva roky byla pražská rodačka na Štvanici vždy nejvýše nasazenou Češkou a právě od ní se čekalo, že donese domácí vlaječku co nejdál. Tentokrát roli turnajové jedničky převzala Markéta Vondroušová a z Allertové je až trojka.
"Je to příjemnější, když nejste úplně favorit. Ještě takhle doma, nejsou na vás takové vnější tlaky. I když v těch předchozích letech jsem byla favoritka, ale snažila jsem se to nevnímat," přiznala čtyřiadvacetiletá tenistka.
Nyní si užívá možnost, že může hrát v Praze a v klubové restauraci si může sednout na kávu pokaždé s jiným kamarádem nebo známým. "Tohle jde v podstatě jen dvakrát za rok, když jsou turnaje na Spartě a pak tady. Přijdou kamarádi, rodina, čeští fanoušci, je to příjemný. Je super, že můžete jet domů a spát ve své posteli," usmívá se.
Na Štvanici ji nyní můžete během turnaje vidět, jak obědvá nebo klábosí s přítelem tenistou Janem Šátralem, který se v areálu také účastní souběžně hraného challengeru.
"Je super, že ho tak můžu vidět i na tribuně během zápasu, že mě podporuje. Celý rok jsme rozlítaní, nemůžeme si fandit takhle osobně. Když je ta možnost obzvlášť takhle doma, tak mi to i na kurtu pomůže."
A podporu právě teď Allertová potřebuje. Letos se výsledkově trápí, zkraje sezony ji zbrzdilo svalové zranění, pak měla virózu, propadla se hluboko do druhé stovky. Vynechala turnaje v Americe a raději se vrátila zpět na turnaje ITF.
"Sezona zatím není úplně dobrá. Snažím se dostat zpátky a turnaj od turnaje se zlepšovat, ale někdy se trápím. Jsem hlavně ráda, že nemám žádné zranění, že můžu hrát," hledá nějaká pozitiva.
V předchozích sezonách přitom na okruhu platila ze jedno z velkých překvapení. Na loňském US Open vyřadila bývalou jedničku Srbku Anu Ivanovičovou, za pasem má také skalpy Rumunky Simony Halepové nebo Španělky Carly Suárezové Navarové.
"V té době jsem měla formu, jela jsem nahoru, věřila jsem si, na druhou stranu jsem neměla co ztratit, hrála jsem najednou velké turnaje a všechno pro mě bylo nové. Ani soupeřky mě moc neznaly. Je jednodušší se tam nahoru dostat, ale už horší se tam udržet," přiznává hráčka, která se vyšplhala až na 55. místo žebříčku.
Úspěch s sebou nese i jistá úskalí. "Najednou se rozkoukáte, vyhráváte i s top hráčkami, zvýší se tlak a hůř se s tím vyrovnáváte," dodává tenistka, která se teď upíná k tomu, aby se co nejdřív pevně zakotvila v první stovce. Zatím je přesně na hraně.
I proto se teď vyhýbá kvalifikacím větších turnajů a raději volí podniky ITF. "Po turnaji na Štvanici budu mít týden volno, pak ještě odjedu na jeden menší podnik na antuce a pak se přemístím do New Yorku, abych se připravila na beton pro US Open," dodává.
