Šéf WTA doufá, že se ženský tenis v příštím roce vrátí do Číny

ČTK ČTK
25. 4. 2022 20:07
Ženská tenisová organizace WTA potvrdila, že kvůli kauze tenistky Pcheng Šuaj se v letošní sezoně nebudou hrát žádné turnaje v Číně. Šéf WTA Steve Simon nicméně uvedl, že doufá v návrat na lukrativní čínský trh pro rok 2023.
Pcheng Šuaj.
Pcheng Šuaj. | Foto: Reuters

Simon rozhodl o pozastavení konání ženských turnajů v Číně v závěru minulého roku. Příčinou byla situace bývalé světové jedničky ve čtyřhře Pcheng Šuaj, jež v listopadu na sociálních sítích obvinila bývalého významného komunistického funkcionáře ze sexuálního napadení.

Následně zmizela z veřejného života a panovaly obavy o její bezpečí.

"Neodcházíme z Číny úplně. Zastavili jsme tam naše obchodní operace a budeme v tom pokračovat, dokud nenajdeme nějaké řešení," uvedl Simon v pořadu The Tennis Podcast.

"Zůstaneme rezolutní, ale doufáme, že bychom se v roce 2023 mohli vrátit, pokud bude nalezeno řešení. Rádi bychom dospěli k výsledku, s kterým bude Pcheng Šuaj v pohodě, s kterým bude moci žít čínská vláda a s nímž budeme srozuměni také my," řekl Simon.

Případ Pcheng Šuaj vzbudil ve světě pochybnosti o svobodě projevu, dodržování lidských práv a cenzuře v nejlidnatější zemi světa. Čínská strana považovala celou kauzu za zpolitizovanou a za snahu vyvolat bojkot únorových zimních olympijských her v Pekingu. Právě během ZOH se Pcheng Šuaj setkala s prezidentem Mezinárodního olympijského výboru Thomasem Bachem a od té doby se opět na veřejnosti neobjevila. V rozhovorech zorganizovaných čínskými úřady vzala svá slova o napadení komunistickým funkcionářem zpět.

Čína je pro ženský tenis z ekonomických důvodů mimořádné důležitou zemí. V loňském kalendáři WTA Tour bylo 11 turnajů v Číně a Hongkongu včetně finále sezony v Šen-čenu s obří dotací 14 milionů dolarů.

Kvůli koronavirové pandemii byly ale všechny turnaje v nejlidnatější zemi světa zrušeny, odloženy či přesunuty. Vzhledem k politice nulové tolerance ke covidu-19 a častým uzávěrám celých měst je pravděpodobné, že by se většina turnajů v Číně nehrála ani letos.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 15 minutami

Vatikán chce prodloužit kritizovanou smlouvu s Čínou o jmenování biskupů

Vatikán usiluje o další prodloužení smlouvy s Čínou o jmenování biskupů, řekl agentuře Reuters papež František. Smlouva, jejíž znění není veřejné, podle něj funguje dobře. Kritici ale poukazují na to, že od jejího vzniku v roce 2018 bylo jmenováno jen šest biskupů. Domnívají se, že Vatikán udělal Pekingu příliš velké ústupky.

Smlouva mezi Vatikánem a Pekingem, které neudržují oficiální diplomatické vztahy, je dočasná a trvá dva roky. Poprvé ji Čína s Vatikánem uzavřely v roce 2018 a v roce 2020 ji prodloužily. Její platnost, pokud se obě země nedohodnou na prodloužení, končí letos v říjnu.

"Smlouva funguje dobře a já doufám, že bude v říjnu obnovena," řekl papež František v sobotním rozhovoru, jehož část agentura Reuters zveřejnila v úterý. Dohodu papež přirovnal ke snahám svých předchůdců, kteří se snažili vytvořit vztahy se zeměmi sovětského bloku.

"Diplomacie je umění možného a schopnost proměnit v realitu věci, které jsou možné," uvedl papež. Dodal, že smlouva není ideální a že jmenování biskupů pokračuje pomalu.

Smlouva však mezi částí hodnostářů a věřících vzbudila kritiku. Poukazují na to, že se souhlasem papeže bylo v Číně od roku 2018 jmenováno pouze šest biskupů. Mezi nejviditelnějšími kritiky je hongkongský kardinál Joseph Zen. "Vatikán snad jednal i v dobré vůli, ale udělal nerozumné rozhodnutí," uvedl v červnu Zen. Situace katolíků v Číně po podepsání dohody se podle něj nezlepšila.

Dohoda ukončila mnoho desetiletí trvající spor o jmenování biskupů. Čína přerušila diplomatické vztahy s Vatikánem v roce 1951 a v roce 1957 Peking založil Čínské sdružení vlasteneckých katolíků, které autoritu papeže odmítalo. Vedle sdružení v Číně funguje desítky let i podzemní katolická církev, jejíž členové jsou ale často vystaveni útlaku ze strany úřadů. Čína má zhruba 1,4 miliardy obyvatel. Ke katolické víře se tam hlásí přes 12 milionů lidí.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Europoslanci schválili regulaci velkých digitálních firem, nezákonného obsahu a dezinformací

Evropský parlament schválil dvojici klíčových digitálních norem, které mají mimo jiné lépe chránit konkurenční prostředí na internetu či přimět velké společnosti, jako je Meta Platforms nebo Google, aktivněji bojovat proti nezákonnému obsahu a dezinformacím. Europoslanci přijali pravidla označovaná jako akt o digitálních službách a digitálních trzích, kterými EU poprvé po dvou desetiletích výrazněji reguluje internetové prostředí a reaguje na rychlý vývoj komunikace a obchodování na síti.

Podle aktu  o digitálních službách budou muset platformy zavést opatření proti šíření nezákonného obsahu a dezinformací. Velkým firmám, které tak neučiní, budou hrozit pokuty až do výše šesti procent jejich ročního globálního obratu. Sociální média a internetová tržiště pak budou muset chránit uživatele před nabídkami nelegálního zboží a služeb.

Akt o digitálních trzích zavádí pojem gatekeeper, což je velká společnost významně ovlivňující provoz internetu. Tyto firmy budou mimo jiné sdílet více informací s menší konkurencí odkázanou na jejich služby. Přísnější bude i dohled nad antimonopolními pravidly či kontrola akvizic menších společností těmi velkými. Pokuty jsou vyšší a mohou dosáhnout až deseti procent celosvětového ročního obratu.

Europoslanci po předchozí dohodě se zástupci členských zemí schválili obě normy jasnou většinou hlasů. Definitivně je potvrdí ministři členských zemí na některém z příštích zasedání vedených českým předsednictvím EU.

před 1 hodinou

Euro vůči dolaru sestoupilo nejníže za dvacet let

Euro se v úterý dopoledne na devizovém trhu propadlo vůči dolaru na nejnižší hodnotu od prosince 2002. Podle analytiků k tomu přispívají obavy z recese a také energetická krize v eurozóně. Dolar naopak těží z razantního zpřísňování měnové politiky ve Spojených státech. Euro před polednem ztrácelo téměř 1,2 procenta a obchodovalo se za 1,0301 dolaru.

Analytik společnosti MUFG Derek Halpenny uvedl, že po dalším výrazném růstu cen zemního plynu v Evropě a Británii se zvyšuje riziko, že Evropa sklouzne do recese. Náladu také zhoršují obavy z toho, jak bude reagovat Evropská centrální banka. Šéf německé centrální banky Joachim Nagel se totiž snaží ochránit vysoce zadluženou zemi před prudkým růstem úrokových sazeb, což ohrožuje plány Evropské centrální banky. Ta už dříve naznačila, že v červenci hodlá zvýšit sazby o 0,25 procentního bodu a v září o 0,5 procentního bodu.

Další zprávy