Praha - Je mu teprve sedmnáct let, přesto už má v hlavě spoustu věcí srovnaných. Dobře ví, že právě teď přichází nejdůležitější a také nejsložitější období jeho kariéry. Složitý přesun od juniorského k dospělému tenisu.
Michael Vrbenský je patnáctým nejlepším juniorem současného světového žebříčku. A momentálně největším českým tenisovým talentem.
"Ten přesun bude určitě těžký. Je to úplně jiný tenis oproti juniorům. Ale já doufám, že budu dobře připravený," říká rodák z Poděbrad.
Ještě před pár lety rozdával nejen tenisovou, ale i fotbalovou radost. Válel v dresu FK Bohemia Poděbrady na pozici útočníka. Logicky ale přišla chvíle, kdy musel mezi oběma milovanými sporty volit.
"Rozhodování mezi fotbalem a tenisem bylo hodně složité. Ale tenis zvítězil. V podstatě nebylo o čem, protože můj táta je tenisový trenér. Odmala jsem hrával s ním i se starší sestrou. Fotbal byl spíše doplňkový sport. Ale bavil mě opravdu hodně," vypráví Vrbenský.
Volba tenisové kariéry byla logická a mladý Čech jí rozhodně nelituje. Už nyní v teenagerském věku mu bílý sport přináší celou řadu nezapomenutelných zážitků. V červenci si poprvé v kariéře zahrál na slavné wimbledonské trávě. A v juniorské dvouhře nezklamal. Mladému americkému reprezentantovi Sebastianu Kordovi, synovi české legendy, nadělil kanára a došel až do čtvrtfinále.
Ještě o lepší výsledek se pokusí za čtrnáct dní v New Yorku na US Open. Bude to jeho poslední turnaj mezi juniory.
"Na každém turnaji si kladu ty nejvyšší cíle a tenhle nebude výjimkou," tvrdí Vrbenský rezolutně. Rád by ještě výrazně vylepšil momentální patnácté místo juniorského rankingu. "Chtěl bych se dostat mezi osm nejlepších, abych měl šanci účastnit se Turnaje mistrů," vysvětluje.
Jinak už ale jeho pozornost směřuje mezi dospělé. "Tohle umístění mezi juniory je jistě fajn, ale chci se už poohlížet po rankingu dospělých," říká mladík. Je mu jasné, že ho čeká spousta dřiny.
"Rezervu mám určitě hlavně na servisu. Je třeba na tom neustále pracovat. Ale nějaké turnaje mezi dospělými už jsem odehrál a tyhle zápasy mi dodávají sebedůvěru. Vím, že se s těmito hráči dá hrát. Věřím, že přijdou nějaké výsledky," podotýká Vrbenský.
Daniel Filjo, šéftrenér pražské Sparty, o Vrbenském tvrdí, že hraje podobným stylem jako subtilní běhavé hvězdy typu Keie Nišikoriho či Davida Ferrera. Sám tenista souhlasí s prvním jmenovaným případem.
"Co se týče srovnání, spíš bych se přikláněl k Nišikorimu, protože se snaží hrát bez chyb a dobře se hýbe po kurtu. Tak chci hrát i já. Také často využívá bekhend po lajně," hledá Vrbenský podobnosti.
Nišikori ale rozhodně není jeho největším vzorem. Tím nemůže být nikdo jiný než král všech tenisových králů, Švýcar Roger Federer. Příklad si ale Vrbenský bere také z Rafaela Nadala.
"Ten je pro mě velkou inspirací," tvrdí Čech. "Potřeboval bych na sebe být přísnější ve všech ohledech. Potřeboval bych dělat všechno na sto procent jako on. Protože Nadal, ten nevypustí jediný míč ani v tréninku," dodává Vrbenský.
I to vypovídá o ambicích velkého českého talentu. Už nyní je jasné, že tenhle mladík nehodlá nic odfláknout nebo podcenit. "To v žádném případě. Všechno dělám pro to, abych to jednou dotáhl co nejdál."
