Poslancem jste dva roky, nyní jste stanul v čele nově zřízené Národní sportovní agentury. Jak vám sedí role politika?

Snažím se tvrdit, že jím nejsem, ale asi to nebude úplně pravda. (úsměv) Ale svého rozhodnutí nelituju, naopak. K politice přistupuju hodně sportovně, i když si samozřejmě uvědomuju, že poslanec by měl mít širší záběr. Je to obrovská zkušenost. A také výzva. Chtěl bych naplnit svůj hlavní cíl, tedy restartovat český sport a zároveň přesvědčit rodiče o tom, že by měli vést svoje děti ke sportu. Ne proto, aby byly v reprezentaci, ale aby si vytvořily návyky zdravého životního stylu a aby získaly určitou charakterovou výbavu.

Stále jste politickým nováčkem. Cítíte tlak ze strany největších hráčů v českém sportu, jež zastupují zkušení funkcionáři? Například mezi Českým olympijským výborem a Českou unií sportu v minulosti nepanovaly ideální vztahy…

Myslím, že na základních tezích jsme se shodli, ostatně to byli oni, kteří vznik agentury podpořili. Musíme si jasně rozdělit role. Je tady jasný lídr reprezentovaný státem, jenž se k tomu institucionálně přihlásil skrz agenturu, a pak několik partnerů: ČUS, ČOV, Sokol, ale i kluby a svazy. Úkolem státu je usměrnit zmíněné instituce, aby se neprotínaly, ale fungovaly paralelně.

Materiál s názvem Koncepce Sport 2025, který schválila vláda, počítá s tím, že by sport měl být financován ve výši jednoho procenta státního rozpočtu, což dělá něco přes 14 miliard korun. Přitom ještě loni ministerstvo školství vyplatilo celkem 3,7 miliardy. Skutečně je takový nárůst nutný? 

Velká část té sumy musí jít do sportovní infrastruktury. Chybí nám kvalitní malá sportoviště. A jeden z prvních programů by měl být směrován k rekonstrukci zázemí a šaten sportovišť. Při svých cestách leckdy vídám, v jakém prostředí se děti převlékají - někde dokonce udělali kabiny z odstavených vagonů. To je nepřijatelné. Další příklad: v poslední době se nám podařilo zdevastovat Harrachov či Nymburk, někdejší vyhlášené sportovní areály. Nebo se podívejte na velké zimní stadiony slavných klubů: Kladna, Litvínova, Jihlavy nebo Olomouce. Mekky českého hokeje, jejichž střechy bruslařům skoro padají na hlavy.

Není to tak, že nejvíc vnímáte problémy zimních stadionů, protože jste vzešel z hokejového prostředí?   

Ale zimáky jsou sportoviště, která jsou nejfrekventovanější. Ráno je otevírají krasobruslaři už v 5.30 a není neobvyklé, že ještě ve tři ráno se na ledě prohánějí hobíci. Ty peníze máme kam dát, jen potřebujeme trochu času, abychom zmapovali republiku, protože takhle to na ministerstvu školství uchopeno nebylo.

Podporou ve výši 14 miliard se dostanete na úroveň ministerstva kultury. Je to podle vás odpovídající?

Jednoznačně. Jsem o tom přesvědčen čím dál víc. Vnímám důležitost sportu i jeho ekonomický přínos do veřejných rozpočtů. Nevidím důvod, proč by tyto dvě oblasti měly být rozdílně financovány.

Mluvilo se o samostatném ministerstvu, nakonec je Národní sportovní agentura institucí spadající pod premiéra Andreje Babiše. Myslíte si, že vám tento statut pomohl při vyjednávání o navýšení dotací do sportu? 

Rozumím, že se to tak může tvářit. O ministerstvu jsme se bavili, ale v době, kdy se hledají cesty, jak ostatní resorty seškrtat, to průchozí nebylo. Proto jsme zvolili formu ústředního správního orgánu se svojí kapitolou, který ovšem nemá zastoupení ve vládě.

Novela zákona o podpoře sportu, která umožnila vznik agentury, prošla sněmovnou nejtěsnější většinou. Podle opozice má umožnit legalizaci korupce ve sportu. Jak hodláte úplatkářství a klientelismu zamezit?

Je nutné sportovní prostředí zprůhlednit. Jedním ze způsobů je zavést a zoptimalizovat rejstřík sportovců, trenérů a sportovišť. Vytvořit pasportizaci a do budoucna možná i standardizaci městských areálů. Musíme vědět, kolik nás sportuje a kde sportujeme. Je potřeba dodržovat jasná pravidla a zjednodušit dotační programy tak, aby se v nich nechybovalo a aby se nezpomaloval komunikační proces. Například program Můj klub je skvělý a naprosto stěžejní pro celou podporu sportu, ale v současné formě nefunguje správně a kluby dostávají peníze až v září nebo i později.

Ale jak toho chcete dosáhnout konkrétně? Nejsou to ani dva roky, kdy český sport paralyzovala dotační kauza. K soudu míří mimo jiné fotbalový boss Miroslav Pelta, šéf České unie sportu Miroslav Jansta nebo bývalá náměstkyně ministryně školství Simona Kratochvílová. Miliony ze zmanipulovaných dotací podle policie Pelta používal, aby získal sponzory pro fotbalový Jablonec a také aby upevňoval svůj vliv v zákulisí.

Je třeba nastavit pravidla tak, aby byla všem jasná. Současný stav je paradoxně nebezpečný i pro samotné žadatele - z dob mého působení na hokejovém svazu si pamatuju věčné úvahy, zda jsme oprávněni tu a tu žádost poslat, nebo ne. To bylo pořád dokola.

Související

FAČR je nově stíhána za korupci. Pelta měl náměstkyni uplatit bytem

Miroslav Pelta sice jako předseda skončil a čeká na soud, ale tehdejší vedení federace zosobněné Romanem Berbrem na Strahově zůstává. A je veřejným tajemstvím, že politika benefitů a funkcí výměnou za loajalitu ve FAČR je stále základním principem. Hodláte s tím něco dělat?

To je otázka. Já si můžu myslet cokoli, ale pokud to jasně nevidím před sebou, tak si to nedovolím říct. Všichni víme, jaká panuje ve fotbale kultura, a nelíbí se mi, jak na tom je. Na to téma hodně komunikuju s předsedou Martinem Malíkem, který má zájem současnou situaci napravit. Nicméně FAČR je autonomní instituce, stát jí sice peníze poskytuje, ale má si je ohlídat. A já si nejsem vědom toho, že by byly zneužívány. Nechci federaci omlouvat, pouze se držím v rámci mantinelů, kam mě pouští zákon.

Dám příklad: váš stranický kolega a primátor Opavy Tomáš Navrátil jel ze své tehdejší pozice předsedy představenstva prvoligové Opavy za Romanem Berbrem, aby si s ním vyříkal přístup rozhodčích ke klubu. To je přece jasná ukázka toho, jak to ve fotbale funguje. 

Souhlasím, že mediální obraz je hodně špatný. Ale tohle si bohužel fotbal dělá sám. A sám si to musí také napravit. 

Další formou dotací jsou programy na základě velikosti členské základny jednotlivých svazů a klubů. A ani tady není situace zrovna bezproblémová. Jak chcete pohlídat případné manipulace s počtem členů?

Znovu zmíním nově vytvořený rejstřík, který bude stěžejním nástrojem dokumentace členské základy. Ale rád bych zdůraznil jednu věc: počet členů není jediným kritériem, podle něhož jsou dotace rozdělovány, další je například ekonomická náročnost sportu. Potřebujeme odborné komise, které nám pomůžou sporty uchopit a pojmenovat, abychom je zasáhli co nejlépe.

Dle zákona máte jmenovat poradní orgán, který má mít nejméně patnáct členů. V této souvislosti se hodně skloňuje jméno Jaromíra Jágra. Kdo bude další?

Rád bych v něm viděl i bývalé vrcholové sportovce. Kromě Jardy jsem ve spojení například s Radkem Štěpánkem, Pavlem Nedvědem nebo Janem Železným. Z osobností jejich formátu můžeme čerpat zkušenosti, inspirovat se tím, jak to chodí ve světě.

A půjdou do toho s vámi?

O poradní orgán je takový zájem, že si spíš budeme muset dát pozor, abychom ho udrželi v rozumných mezích. (smích)

Související

Korupce ze sportu nezmizela, varuje právnička Transparency. Hniličku to může semlít