"No je to tak," usmála se Petra Bertholdová na úvod povídání. Ale ani to jí nebrání v tom, aby měla ještě odvážné fotbalové sny. "Ten nejbližší a asi i poslední je postup Euro," doplnila více než stonásobná reprezentantka, která často nastupuje s kapitánskou páskou na paži.
Kde neustále bere chuť poměřovat se na hřišti s čím dál mladšími soupeřkami? "Fotbal je pro mě pořád vášeň, zábava. Je to krásný kolektivní sport, poznáte týmového ducha a zažijete spoustu srandy," vyznala se česká fotbalová reprezentantka.
Vzhledem k rodinné tradici zkoušela jako malá házenou, hrála i softbal, ale na celé čáře vyhrál fotbal. Vysvětlení je podle ní jednoduché. "Asi proto, že mě bavil ze všeho nejvíc, nic jiného mě tak nepohltilo. Ne nadarmo je to nejpopulárnější sport na celém světě," usmála se sympatická blondýnka při rozhovoru, který vznikal v klubovně Sparty uprostřed tréninkového centra na pražském Strahově.
Největší vzor? Pavel Nedvěd
To byl více než dvacet let mateřský klub Petry Bertholdové, ale začínala v šesti letech doma v Jirkově, v chlapeckém týmu. "Tehdy to ani jinak nešlo, protože zdaleka nebylo tolik ženských družstev, natož těch dívčích," připomněla, že v době jejích začátků nebyl ženský fotbal ani tolik populární jako teď.
I když v Česku by si podle Petry Bertholdové zasloužil ještě větší pozornost, minimálně takovou jako má jinde v Evropě. "Tady to bohužel všichni berou tak, že fotbal není ženský sport. Lidi mají pořád předsudky, ženský fotbal má špatnou nálepku, ale postupně se to zlepšuje. Na loňské derby v Edenu přišlo snad pět tisíc lidí. Byla to paráda. Také na reprezentaci chodí slušné návštěvy," potěšilo zkušenou fotbalistku. "Kvalita ligy ale bohužel není až taková," posteskla si.
Sama pak přiznala, že vzory hledala také spíš mezi muži. "Za mých mladých let se mi líbilo, jak hraje Pavel Nedvěd. To byl můj největší fotbalový vzor," vyznala se z obdivu k rodákovi ze Skalné, který také oblékal dres pražské Sparty.
V patnácti letech se vydala z Jirkova do Prahy, po pěti letech v dnes již neexistujícím klubu DFC Praha 15 se posunula o kus dál na Letnou. "Sparta je moje srdeční záležitost," vyznala se. Rudým barvám byla věrná od roku 2004. To už za sebou měla reprezentační premiéru, kterou si odbyla 24. března 2002 proti Norsku (1:5) s týmem, jehož tehdejšími hvězdami byly Kateřina Došková, a především pak Pavlína Ščasná.
"To byla tehdy jedna z mála hráček, která se dostala do zahraničního klubu. Dlouho hrála na vysoké evropské úrovni," připomněla působení své někdejší spoluhráčky v mnichovském Bayernu a později ve švédských klubech Örebro a Malmö. "V té době nebylo tolik možností odchodu do ciziny, jako mají mladé hráčky teď," vysvětlovala Petra Bertholdová.
Zahraničí nevyšlo
Ona sama si zahraniční angažmá nikdy nevyzkoušela. "Měla jsem jednu jedinou nabídku. Taky ze Švédska, ale nakonec to nedopadlo. Kluby se mezi sebou nedomluvily, a tak jsem zůstala tady v Česku," říkala bez náznaku hořkosti v hlase.
Možná to bylo i tím, že většinu dospělé kariéry hraje na postu stopera, ale nebylo tomu tak vždycky. "Prošla jsem toho hodně, hrála jsem kraj obrany, střední zálohu i vepředu, ale to minimálně. A teď na starý kolena už hraju jenom stopera," usmála se a přiznala, že vítá, že už i ženy jsou ve Spartě od začátku této sezony profesionálky.
"Většina holek hraje jenom fotbal," pokývala Petra Bertholdová. Ale jí se to netýká, protože má i civilní zaměstnání. "Moje kariéra už se přece jen blíží ke konci, nemělo cenu přecházet na úplný profesionalismus. Jednou se budu muset věnovat i něčemu jinému, takže pracuji v developerské firmě, stavíme rodinné domy," přiblížila, čemu se věnuje kromě fotbalu.
Za jejích začátků to s ženským fotbalem zdaleka nebylo tak růžové. "Teď už jsou podmínky úplně o něčem jiném. My, když jsme začínaly, tak jsme neměly ani pořádné oblečení. Všechny věci byly velikosti XXL, protože jsme je dostávaly po někom jiném," popisovala Petra Bertholdová. "O penězích ani nemluvím, jen nějaké drobné. Ze začátku jsme si dokonce platily, abychom mohly fotbal vůbec hrát," doplnila fotbalistka, která už teď může říct, že má za sebou skvělou kariéru.
V letošní ligové derniéře proti Liberci odehrála za Spartu poslední zápas. Ale končit ještě nehodlá, když už ji nezastavila ani tři vážná zranění…
Když konec, tak na vrcholu
To poslední přišlo loni, kdy měla přetržený přední zkřížený vaz v koleni a v poměrně pokročilém věku musela být 343 dní bez fotbalu. Ale ani to jí nesebralo chuť, vrátila se i do reprezentace. "Nebylo to jednoduché, ale myšlenky na konec kariéry jsem neměla. Chci jednou odejít po svých, ideálně po nějakém vrcholu," naznačila Petra Bertholdová, jaký by si přála konec kariéry.
Reprezentační trenér Karel Rada na ni bude spoléhat v závěru roku i v baráži proti Portugalsku, zápasy jsou na programu 29. listopadu venku a 3. prosince v Teplicích. A půjde skutečně o hodně, jen vítěz si zahraje příští rok na mistrovství Evropy,
"Pro mě je to asi poslední šance zahrát si na vrcholné akci," hlesla Petra Bertholdová tichým hlasem jako by chtěla zdůraznit vážnost situace.
Patří totiž do generace českých fotbalistek, která na vrcholné akci nikdy nebyla, i když několikrát byla účasti blízko. "V té poslední kvalifikaci jsme byly asi nejblíž. Chybělo maličko, zvládnout penaltový rozstřel…," vrátila se v čase o tři roky zpět k baráži se Švýcarskem, kde v odvetě po dvou remízách 1:1 prohrály Češky na penalty.
S národním týmem ale zažila i krásné okamžiky. "Naposledy, když jsme hrály Ligu národů proti Španělsku a podařilo se nám porazit mistryně světa," připomněla senzační vítězství 2:1 z Chomutova letos v červenci.
Podobně jako v roce 2021 ve Švýcarsku jsou české fotbalistky postupu na Euro blízko i letos, v cestě už jim stojí "jen" Portugalsko. "Při losu baráže jsme dostaly nejtěžšího možného soupeře. Nebude to jednoduché, ale šance je vždycky. Když chceme na Euro, musíme porazit i silné soupeřky," nevzdává se Petra Bertholdová naděje.
"Portugalky mají technické, rychlé hráčky. Euro si zkusily na minulém šampionátu a nehrály tam špatný fotbal. Byly i na mistrovství světa, takže zkušenosti z vrcholné akce už mají, to se jim taky hodí," charakterizovala soupeřky, s nimiž mají české fotbalistky poměrně čerstvou zkušenost.
Střetly se s nimi letos v únoru na přípravném kempu a v Estorilu prohrály 1:3. Teď tedy nastal ideální čas na odvetu.
"Byl by to krásný vrchol kariéry," zasnila se Petra Bertholdová.
Dostane dodatečný dárek ke 40. narozeninám?
