Jste upoután na vozík. Co to způsobilo?

V roce 2011, tedy v mých 19 letech, to byl ošklivý pád na motorce a zlomená krční páteř… Byla to moje mladická nerozvážnost, za kterou jsem byl potrestán.

Sportovní střelbě jste se věnoval už před tímto úrazem?

Spíš mě bavila cyklistika a plavání, ale střílel jsem už v klukovských letech, protože pocházím z myslivecké rodiny. Rok po úrazu už jsem se střelbě začal věnovat důkladněji a poslední tři roky se vzduchovými i malorážkovými zbraněmi už závodně.

Hned jste se prosazoval i na závodech v zahraničí?

Zpočátku pouze v Česku. Prvního mezinárodního závodu jsem se zúčastnil loni v dubnu na evropském šampionátu a podařilo se mi získat dvě medaile. Moc jsem si toho vážil, vždyť mezi špičkovými střelci jsem byl úplně neznámý. Nikdo o mě nic nevěděl a tak jsem občas jen zaslechl divení, jako třeba co je to za Čecháčka? Moc se toho ode mě nečekalo, takže jsem nepociťoval žádný tlak a střílel s čistou hlavou.

První závod a hned dvě nesmírně cenné medaile. Co pro vás znamenaly?

Měl jsem samozřejmě obrovskou radost, ale ještě víc jsem si cenil toho, že se tím českým střelcům otevřely dveře k účasti na paralympiádě přiští rok v Tokiu, kam by se chtěl vydat asi každý sportovec. Snad mi dobrá forma vydrží a v české výpravě nebudu chybět.

Jak velká je konkurence doma a ve světě?

V České republice jsme asi jen tři sportovní střelci, ale světová konkurence je početná. Světových pohárů se zúčastňují závodníci ze čtyřiceti, padesáti zemí. Ti nejlepší jsou z Indie, Číny a Ukrajiny.

Máte už program na letošní rok?

V neděli jsem se vrátil ze Spojených arabských emirátů, kde jsem v závodě Světového poháru k mé spokojenosti skončil pátý. Čekají mě ještě další dvě pohárová vystoupení a potom v říjnu v australském Sydney vrchol sezony - mistrovství světa.

Nemáte obavu, že po nečekaných loňských úspěších budete už ostře sledovaným střelcem?

Není asi tajemstvím, že první rok na mezinárodním poli je snazší než ty další. Pociťuju určitou nervozitu, aby se mi podařilo na předchozí úspěchy navázat. Přiznávám, že trošku se i bojím, ale budu častěji i náročněji trénovat, abych dobrou formu neztratil a potvrdil, že loňské výsledky nebyly náhodné.