Rio de Janeiro - Běla Třebínová je jedna z nejúspěšnějších českých hendikepovaných sportovkyň. Na paralympijských hrách vybojovala už pět cenných kovů, z toho tři zlata. Na svou úspěšnou kariéru chce navázat i na letošních hrách v Riu.
Podmínky pro trénink ale neměla v Českých Budějovicích zrovna ideální. Kvůli rekonstrukci krytého bazénu se musela na paralympijské hry připravovat na letní plovárně.
"Voda byla šíleně studená. Měla asi tak o sedm stupňů míň, než mívá voda ve vnitřním bazénu. Příliš se nezahřejete ani plaváním, když musíte vytahovat mokré ruce na vzduch, který má po ránu sotva deset stupňů. Ruce pak při té zátěži tuhnou daleko dřív," popisuje své pocity Třebínová, kterou čekají třetí paralympijské hry.
Konec? Ne tak rychle
"Tři týdny jsem jezdila do Českého Krumlova, kde byly podmínky výborné. Maximálně se mi tam snažili vyjít vstříc," chválí si hendikepovaná plavkyně.
Na vrcholnou akci trénovala denně. V Krumlově se připravovala dvoufázově a v bazénu strávila hodinu a půl.
Že ještě někdy podstoupí tak tvrdou dřinu v takto náročných podmínkách by postiženou plavkyni ani ve snu nenapadlo, když se po mistrovství světa v Eindhovenu v roce 2010 loučila s kariérou. Po šesti letech však Běla Třebínová podstupuje tréninkový dril znovu.
"Byla jsem v podstatě přemluvena, abych se pro Českou republiku pokusila vyplavat kvótu v disciplíně 50 metrů znak. Tento úkol jsem vloni na mistrovství světa v Glasgow splnila. Zjistila jsem, že mi to stále jde, a tak jsem se rozhodla, že to dotáhnu až do Ria," našla novou motivaci Třebínová.
Viru zika se nebojí
V Riu to navíc Jihočeška velmi dobře zná. V roce 2009 vylovila z tamního krátkého bazénu čtyři zlaté medaile při mistrovství světa.
"Vzpomínám si, že ten bazén se nacházel přímo pod stadionem Maracaná. Tehdy tam byly trochu nestandardní podmínky. Voda byla pro změnu příliš teplá, přestože ji chladili," zapátrá ve vzpomínkách Třebínová. Za pár dní bude při paralympiádě v Riu zdolávat jiný bazén – padesátimetrový. "To bude úplně něco jiného. Poplavu padesátku a stovku volným způsobem, padesátku znak a polohovku na dvě stě metrů. A pokud sestaví Česká republika štafetu, možná budu zařazena i do ní," přibližuje svůj program v Riu Běla Třebínová.
Na paralympiádu do Ria odletěla českobudějovická plavkyně prvního září a viru Zika se neobává. "Těhotenství už neplánuji a ochrnutá již jsem. Na mně už si nic nevezme," směje se. Paralympiáda už bude jejím opravdu posledním velkým závodem.
"Mám nějaký věk, a i když zdraví stále drží, je už toho na mě moc," přiznává Třebínová. Po návratu z Brazílie chce žít normální život. Jeho náplní bude práce, rodina a koníčky, na které jí nyní nezbývá čas. Ráda čte detektivky, vaří a relaxuje v přírodě a jezdí na handbiku. „Manžel jede vedle mě na kole, syn před námi a já jsem zkrátka ta brzda rodiny. Takových dvacet pět kilometrů však většinou zvládneme," dodala Běla Třebínová.
