Praha – Měl před sebou životní výzvu. I dle zahraničních webů ale boxerovi Ondřeji Pálovi (32-4) sebral šanci na slušný výsledek v souboji s kontroverzním Britem Dereckem Chisorou přesně ve stylu jeho pověsti nečekaným ukončením zápasu v závěru třetího kola ringový Jan Christensen.
„Nechci, aby to vypadalo, že brečím, udělal jsem tam nějaké chyby, na druhou stranu si myslím, že takto otevřený konec zápasu si žádný bojovník nezaslouží,“ řekl devětadvacetiletý pražský bijec stáje Médea Boxing Teamu ve velkém rozhovoru pro Profiboxing.cz.
Tak jak byste zápas ze svého pohledu zhodnotil? Myslím průběh, ke konci se dostaneme...
Neplnil jsem tak úplně taktické záměry, které jsme měly, průběh neměl být tak úplně takový. Respektive třetí kolo, ale největší chybu, kterou jsem v tom zápase udělal, vidím v tom, že jsem tam měl ve druhém kole – když hulil – vsadit vše na jednu kartu, vysypat to do něj, co by se do něj vešlo a prostě buďto ho sundat, nebo padnout sám. Protože tam hulil a fakt hodně.
Je fakt, že jste tam měl po tom povedeném levém háku trochu zásek, dal jste mu šanci odskákat pryč...
Je to tak, měl jsem tam prostě padnout, ale tenhle konec...
Jak jste viděl kontroverzní konec zápasu?
Nebudu tvrdit, že jsem ho měl na lopatě a vymlouvat se. Vážně jsem odcházel kondičně, ale jsem bojovník, kousl bych se, bylo to třicet vteřin do konce kola, takže bych to v pohodě doboxoval. Nechci, aby to znělo, že brečím, protože všechno má svoje příčiny a důvody. Já si za to můžu sám, že jsem jim dal šanci ten zápas odmávat, ale...
Když to řeknu ze svého pohledu: Tlačil jsem se na něj, Chisora šel háky z ústupu, ale i když mě trefoval, nebyl jsem otřesený, pak se on uhnul do strany a já přepadl. V tu chvíli jsem věděl, že kdybych se o půl těla otočil zpět do ringu, tak ji koupím. Tak si říkám 'předkloním se dopředu, rozhodčí to stopne a vrátí nás do ringu' a v tu chvíli jsem ucítil tu bombu do krku zezadu jako kráva. Super, řekl jsem si 'budou mu brát body' a frajer to odmávne. Po návratu jsem viděl fotku, jak mě regulérně trefil zezadu do zátylku. A tohle jediné mne fakt štve, protože za tohle se berou minimálně body, nám na školení přímo řekli, že tohle je diskvalifikace.
Znovu opakuji, netvrdím, že bych vyhrál, ale kdyby to pustili dál, tak jsem ve čtvrtém kole třeba padl, ale po pořádné bitvě, přestřelce, anebo by padl on, ale mělo by to konec, který si každý boxerský zápas zaslouží. Takhle je to otevřený a to není dobré. Jednoznačně jsme se shodli (s trenérem Jurim Krivoručkem a manažerem Jaromírem Soukupem, pozn. autora) na tom, že prostě chceme odvetu. Chceme aby to mělo správný konec. Já se ostře připravím, vždyť i ostrovní média píšou, že to bylo předčasně a zbytečně ukončené.
Myslím, že by odveta slušela mne, divákům. Radši ještě jednou: neříkám, že bych ho porazil, nebo že bych brečel, ale já chci prostě jasný konec. Sakra. Myslím, že jsem si těmi třemi koly řekl o další zápasy, že jsem ukázal, že umím bojovat a boxuji vyrovnaně duel se světovou špičkou, že se nebojím, že jsem tam nešel prohrát.
HLASY DERECKA CHISORY PO ZÁPASE
"Dostal jsem pár tvrdých ran a myslím, že jsem si v prvním kole poranil pravou ruku. Chci teď velkého soupeře, někoho, kdo mě může pořádně prověřit. To je teď mým dalším úkolem. Chci další zápasy a další vítězství. Dám se dohromady a příští rok chci v únoru odvetu s Tysonem Furym, který mě předloni porazil na body. Myslím, že pak budu připraven vyzvat někoho z Kličků. Můj cíl je stále stejný. Světový titul."
Zmínil jste fyzičku. Co byste k ní řekl, jak dlouho byste byl schopen pokračovat?
Určitě jsem odcházel, s tím souhlasil, protože jsem se s ním netakticky pral, nebyl jsem na to připravený, takže jsem slábl, ale jsme boxeři, člověk se musí kousnout. Navíc se dostaneš do určité fáze, že jsi v háji, ale zase víš, že horší už to nebude, takže je jen na tobě, jak se s tím psychicky popereš, musíš se kousnout, překonat se a pak se dá klidně vydržet i do desátého, dvanáctého kola.
Fyzicky náročné to bylo i pro Chisoru, klinčování, přetlačování stojí strašně sil oba soupeře, jak jste viděl jeho? Slábly jeho údery?
Souhlasím. Nebyl na tom fyzicky taky dobře. Tam to bylo jasně vidět, když to ringový odmávl, spadl mu kámen ze srdce, odcházel pryč úplně hotový.
Vedli jste společně hned po konci nějakou konverzaci, poté vás tam utěšoval i Chisorův kouč. Co jste si říkali?
Já jsem mu řekl 'proč to zastavili, já chci boxovat dál, proč je konec' a on mi na to říkal, já vím, máš můj respekt, ten jeho kouč mi poté říkal, že mám jeho největší respekt, že chtějí dále spolupracovat, abych za nimi přijel do Londýna trénovat a takové ty klasické pozápasové řeči.
V letadle na zpáteční cestě panovala uvolněná atmosféra, zápasy (letěli společně se Štěpánem Horváthem, který padl TKO v 8. kole s Britem Frankem Buglionim, pozn. autora) vůbec neřešili? Jak moc je pro vás taková parta lidí kolem důležitá?
Samozřejmě, že hodně. Bylo to po této stránce v pohodě. Víš, musím říct, že já už měl chvíli po utkání chuť jít do tělocvičny, trénovat. Strašně mě to nakoplo. O konci kariéry nemůže být řeč. Musím makat, tvrdě, pořádně trénovat, dokud na to mám, tak na sobě chci pracovat! Tenhle zápas mě v tomto ohledu strašně nakopl. Jak jsem řekl, dokázal jsem si, že na to mám, vždyť Chisora je světová sedmička a já nebyl do toho ukončení zápasu horším boxerem v ringu!
