Hermannové se po výběhu na můstek klepaly nohy, Ogrodníkovou prověřily sítě

rav rav
20. 9. 2021 18:00
Výběh na skokanský můstek na Ještědu není žádná legrace. O tom se o víkendu pod Ještědem přesvědčili také čeští olympionici.
Extrémní výběh na skokanský můstek na Ještědu. | Video: Toyota ČR

Extrémního závodu konaného pod názvem Red Bull 400 se totiž zúčastnila jejich štafeta ve složení Nikola Ogrodníková, beachvolejbalistka Bára Hermanová, běžec Filip Sasínek a také Jana Samková. Ne nejde o omyl, jde o "záskok" za nemocnou sestru a olympijskou vítězku Evu.

„Dozvěděla jsem se o svém startu teprve den předem, takže jsem moc netrénovala. Navíc nikdy moc neběhám. Jen jsem se rozcvičila a šla hned na věc,“ vysvětlila s úsměvem Jana Samková, mladší sestra zlaté olympioničky ve snowboardcrossu.

„Cítila jsem tlak kvůli tomu, že mám dobrý tým a že jim to pokazím. Nic mě teď nebolí, běžela jsem ten nejlehčí první úsek po rovině. Připomnělo mi to tréninky štafet ještě ve škole, ale na takový závod se moc extra připravit nedá,“ dodala.

O tom, že Jana závod rozbíhala, rozhodla Eva Samková. Pod Ještědem totiž fungovala aspoň v roli trenérky. „Nominovali mě na šétrenérku týmu, takže jsem měla rozhodnout, kdo který úsek poběží. Řekla jsme jim taky, že nejde šetřit síly. Tam se nesmí na nic čekat, dokud nejste unavení. Je třeba to prostě urvat, i kdyby měl člověk chcípnout,“ prohlásila Samková svým tradičním jazykem bez kompromisů.

O zrádnosti skokanského můstku se přesvědčil běžec a bronzový medailista z halového ME v Bělehradě Filip Sasínek: "Čekal jsem, že když jsem profesionální běžec, tak všem uteču, ale nestalo se to. Tři dny jsem měl volno, abych byl odpočatý, ale nezafungovalo to. Nejvíc mě bolelo sejít celé ty schody dolů.“ 

Pro oštěpařku Nikolu Ogrodníkovou byly největšími výzvami sítě, které pomáhaly závodníkům vyškrábat se nahoru na můstek.

"Všichni jsme byli v této akci nováčci, nevěděli jsme do čeho jdeme. Nejtěžší bylo plazit se nebo běžet v těch sítích na svahu, protože to hodně klouzalo. Po tom běhu mi úplně vypnuly nohy, jako by mi vůbec nepatřily. To jsem ještě nezažila. Myslela jsme si, že ty kopce, které běháme s trenérem, jsou fakt hustý, ale tohle bylo ještě horší,“ svěřila se 31letá atletka.

Beachvolejbalistka Bára Hermannová po doběhnutí a sestupu zpět pod můstek přiznala, že se jí klepaly nohy, jako by skákala přes švihadlo.

„Chtěla jsem to napálit a jít minimálně do půlky rychlým tempem, ale tato myšlenka mě brzy přešla, protože mi to začalo hodně podklouzávat. Nahoře jsem už vůbec necítila nohy. Taktika byla napálit to takzvaně na Kristiinu a vyrvat nohy z prd….,“ vzpomínala na už legendární příměr své atletické kolegyně a běžkyně Kristiiny Mäki.

"Nahoře mě strašně bolely nohy a zadek, ale teď mě nic nebolí. Na beachvolejbale se takhle tvrdě člověk nevydá. Dlouho jsem takový trénink neměla, ale natrénovat se na to dá,“ dodala Hermannová.

Čtyřčlenná olympijská štafeta pojmenovaná Toyota Team skončila devátá s časem 04:21, na vítězný tým pod názvem Lucky Losers ztratila minutu a půl. Nejrychlejšími jednotlivci byli Jakub Šiarnik (3:36ú a Petra Vavříková (5:34).

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy