Vsadit na svého koně pár korun, ať už pro štěstí, nebo pro zvýšení adrenalinu, vždy patřilo téměř k povinnostem každého majitele dostihové stáje.

To se ale může brzo změnit. Nový loterijní zákon vůbec poprvé adresně zakazuje sázení lidem, kteří se aktivně podílejí na sportovní události.

Výklad zákona, kolem něhož bylo v posledních měsících hodně rozruchu, nicméně zůstává nejasný. Nejmenuje totiž přímo majitele, nýbrž jen trenéry, hráče, rozhodčí a funkcionáře sportovních klubů.

"Už jsme kvůli loterijnímu zákonu udělali několik změn v dostihovém řádu," řekl prezident Jockey Clubu Václav Luka před nedělním zahájením sezony v pražské Velké Chuchli.

Žokejcimra - všechny sloupky Martina Cápa - ZDE

Řídící dostihová organizace upravila pravidla tam, kde o výkladu zákona není sebemenších pochyb. Sázení zakázala jezdcům, kteří nesmí uzavírat sázky ani prostřednictvím jiných osob a mají zakázáno předávat informace o koních dalším osobám.

Vůbec poprvé je zapovězeno sázet i trenérům, pokud mají v daném dostihu koně. To je v dostihovém světě novinka, dosud mohli trenéři sázet aspoň na vlastní koně.

Pokud ale stát bude chtít bránit v sázení i lidem, kteří vlastní dostihové koně, dá se očekávat bouře nevole.

Absurdní představa

Zákonodárci by tím prolomili tradici, která sahá až do 18. století. U kořenů moderních dostihů stály právě sázky a první organizované závody byly takzvané sweepstakes, v nichž se dotace skládaly z peněz majitelů startujících koní.

Také dnes se stáje na financování dostihového sportu výrazně podílejí, ať už přímo odvodem peněz za registrační poplatky a startovné, nebo nepřímo v rolích sponzorů.

Pro většinu lidí, kteří v Česku vlastní plnokrevníky a každý měsíc za jejich životní náklady vynaloží v průměru 10 tisíc korun, je sázení nerozlučnou součástí hry.

"Představa zákazu pro majitele je naprosto absurdní. Na druhou stranu, ten zákon má nulovou vymahatelnost. Těžko lze lidi kontrolovat a ověřovat, zda na koně vsadili jako diváci, nebo jim ve skutečnosti patří," řekl Aktuálně.cz zdroj z dostihového prostředí.

Milionové díry

Ve skutečnosti dělá lidem kolem Chuchle větší starosti úplně jiná pasáž loterijní novely.

Donedávna platilo, že provozováním dostihových sázek stát pověřuje organizaci oprávněnou v oblasti chovu dostihových plemen, a výtěžek bylo možné použít pouze pro dotace výkonnostních zkoušek nebo jiné související účely.

Tato pasáž ale z loterijní novely vypadla a sázky na dostihy nyní může přijímat jakákoli společnost. Výtěžek půjde do státního rozpočtu a bude přerozdělen. Zároveň se prakticky zdvojnásobuje sazba odvodu z loterií a sázkových her.

Pro dostihy to znamená nepříjemnou ztrátu. Podle ředitele chuchelského závodiště Petra Drahoše přijdou v praxi zhruba o deset milionů korun. K této sumě došel součtem příjmů ze sázek provozovaných dosud monopolní "dostihovou" společností Toto CZ a sponzorských či jiných příjmů od ostatních sázkových kanceláří.

Zásadností dopadů novely se tak situace dostihového sportu výrazněji neliší od mnohem větších hráčů, k nimž až do prosince putovaly ve formě odvodů peníze z hazardního průmyslu. Místopředseda ČOV Jiří Kejval vyčíslil, že nový loterijní zákon sebral českému sportu 2,5 miliardy korun a například profesionální fotbal očekává díru ve výši 100 milionů.

Všem nezbývá nic jiného, než se s prosbou o podporu obrátit na nové adresáty peněz - města a obce. Ty by letos podle odhadů měly inkasovat přes 6 miliard korun, tedy o čtyři miliardy více než dosud.

Na tahu jsou města

Jen pár dní před začátkem dostihové sezony tak probíhá velký zákulisní boj o peníze.

Podle informací Aktuálně.cz se tento týden sešli zástupci Jockey Clubu a Sazky, jednání se průběžně vedou s ministerstvem financí i zemědělství a také se zmíněnými obcemi.

Výchozí pozice dostihů přitom není úplně špatná. V Česku funguje patnáct závodišť, rozptýlených po celé republice.

Většina z těchto obcí jako Slušovice, Lysá nad Labem, Mimoň či Netolice má o dostihy dlouhodobý zájem a určitým způsobem by je podpořit mohla.

"Napsali jsme městům. Některá nám odpověděla, že o tom budou uvažovat, až ty peníze dostanou. Jiná to zatím nechala bez odpovědi," konstatuje Luka.

Je to paradox.  Na jedné straně novela otevírá možnosti plošných a mnohem dostupnějších dostihových sázek pro lidi, kteří pravidelně nechodí na dostihy.

Zároveň ale malé disciplíně s omezenými zdroji bere možnost ovlivnit tok prosázených peněz a získat zpět aspoň část pro podporu chovu koní v Česku.