"A co ta boule v rozkroku?" Transgender případy, které pobouřily svět sportu

Sport Sport
Aktualizováno 22. 11. 2025 17:07
Blíží se přelomové rozhodnutí? Mezinárodní olympijský výbor (MOV) vážně uvažuje o implementaci plošného zákazu účasti transgender osob v ženských sportovních kategoriích. Ke kroku má dojít před olympijskými hrami v Los Angeles 2028. Jde mimo jiné o reakci na politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho takzvanou "válku proti transgenderu ve sportu".

"Válka proti ženskému sportu skončila," hřímal staronový americký prezident v únoru letošního roku. Podepisoval tehdy jeden z řady exekutivních příkazů, tento nazval výmluvně: "Žádní muži v ženském sportu."

Trump nechce dopustit, aby se opakovala situace z Tokia. Na japonské olympiádě, o rok odložené kvůli covidu, soutěžila pod pěti kruhy první transgender sportovkyně: vzpěračka Laurel Hubbardová.

V olympijské soutěži sice vyhořela, i tak ale její účast rozproudila vášnivé diskuse.

Ředitelka Oddělení zdraví, medicíny a vědy Mezinárodního olympijského výboru Kanaďanka Jane Thorntonová na začátku listopadu zveřejnila výzkum, podle něhož mají osoby narozené jako muži významnou výhodu oproti biologickým ženám.

Zákaz ještě nebyl předložen, výkonný výbor bude důkazy posuzovat v prosinci.

Pro aktuální šéfku MOV Kirsty Coventryovou jde ale o splnění slibu, který jí pomohl k vítězství v prezidentských volbách. Zavázala se, že bude za každou cenu chránit ženskou kategorii.

Podívejte se v následujícím přehledu na různé případy, které nejvíce pobouřily svět sportu nebo rozproudily diskusi o ženské kategorii.

Emily Bridgesová - cyklistika

V roce 2022 rozdělila svět sportu kauza britské dráhařské transgender cyklistky Emily Bridgesové. Byla Zachem Bridgesem, v říjnu 2020 ale oznámila změnu pohlaví a zahájila hormonální terapii, aby snížila testosteron pod úroveň danou pravidly.

Ještě v únoru 2022 skončila druhá v univerzitním mužském klání, na začátku dubna však měla zažít premiéru mezi ženami na britském národním šampionátu. Tehdy jednadvacetiletá závodnice splnila normy, když si hladinu mužského hormonu udržela po dobu 12 měsíců pod potřebnými pěti nanomoly na litr krve. 

Jenže přišly protesty. Velká část soupeřek se chystala k bojkotu v přesvědčení, že Bridgesová má oproti nim značnou genetickou výhodu. Upozornily například na to, že Bridgesová mezi juniory pár let předtím stanovila na trati 25 mil rekord, který byl o dvě minuty lepší než tehdejší výkonnostní maximum dospělých žen.

Jen několik dnů před očekávaným startem přišla UCI s rozhodnutím nepustit Bridgesovou do závodu, oficiálně kvůli administrativní chybě. Cyklistka totiž stále byla registrovaná i v mužské asociaci.

Zklamaná Bridgesová si raději zrušila sociální sítě a pustila se do britských médií, jimiž se cítí být "obtěžována a démonizována".

"Mají agendu, kterou musí tlačit, a útočí na vše, co se vymyká normám," uvedla s tím, že oficiálnímu zdůvodnění svého vyloučení ze závodu příliš nerozumí. "Jsem sportovec a chci jen zase závodit. Nikdo by si neměl vybírat mezi tím, kým je, a účastí ve sportu, který miluje," prohlásila.