Tour rozhodnou strastiplné Alpy

Reuters, SportPlus
18. 7. 2006 0:00
Gap - Cyklistický závod Tour de France dosahuje svého vrcholu v Alpách. Od úterý závodníci čelí hrůzostrašné výzvě: stoupání na 11 vysokých kopců během tří etap za sebou.
Peloton Tour de France v Pyrenejích.
Peloton Tour de France v Pyrenejích. | Foto: Reuters

Infobox

l'Alpe d'Huez

Nadmořská výška: 1860 metrů

Zatáček: 21

Předešlí vítězové etapy:

1952 - Fausto Coppi (Itálie
 1976 - Joop Zoetemelk (Nizozemí)
 1977 - Hennie Kuiper (Nizozemí)
 1978 - Kuiper
 1979 - Joachim Agostinho (Portugalsko)
 1981 - Peter Winnen (Nizozemí)

1982 - Beat Breu (Švýcarsko)
 1983 - Winnen
 1984 - Luis Herrera (Kolumbie)
 1986 - Bernard Hinault (Francie)
 1987 - Federico Echave (Španělsko)
 1988 - Steven Rooks (Nizozemí)
 1989 - Gert-Jan Theunisse (Nizozemí)
 1990 - Gianni Bugno (Itálie)
 1991 - Bugno
 1992 - Andrew Hampsten (USA)
 1994 - Roberto Conti (Itálie)
 1995 - Marco Pantani (Itálie)
 1997 - Pantani
 1999 - Giuseppe Guerini (Itálie)
 2001 - Lance Armstrong (USA)
 2003 - Iban Mayo (Španělsko)

Nejrychlejší výkony:

 1997 - Pantani 37 minut a 35 sekund
 1994 - Pantani 38:00
 2001 - Armstrong 38:01  
 1995 - Pantani   38:04
 2003 - Mayo      39:06
 2004 - Armstrong (časovka) 41:47
 1999 - Guerini   41:52

Zdroj: Reuters

Letošní závod je navíc stále otevřený. Sedmileté kralování Lance Armstronga skončilo, ze závodu byli vyloučeni kvůi dopingu dva hlavní favoriti Jan Ullrich a Ivan Basso - více čtěte ZDE.

Tour bez šéfa

Během 14 dní závodění ve spalujícím vedru putuje žlutý trikot pro vedoucího jezdce z těla na tělo. Momentálně se zdržuje u španělského jezdce Oscara Pereiry, jenž snad nikdy neprožíval tak dobré období.

Ve vedení Tour se vystřídalo již osm jezdců. Mohl by tak být vyrovnán rekord z roku 1987, kdy jich bylo devět. Pokud ovšem Pereiro nevydrží v čele až na Champs-Elysées 23. července.

Pereiro převzal žlutý trikot v sobotu po Američanovi Floydu Landisovi z týmu Phonak, když spolu s dalšími uprchlíky nadělil hlavnímu pelotonu více jak 29 minut.

Jednalo se o největší časovou propast od roku 1976, což pouze potvrdilo, že Tour stále hledá svého nového šéfa.

"Jednalo se o taktický manévr. Nechtěli jsme se unavit pronásledováním všech úniků. Floyd navíc bude v Alpách silnější než Pereiro," vysvětluje John Lelangue, sportovní ředitel Phonak týmu.

Po vítaném dnu odpočinku v Gapu odstartuje Landis do úterní patnácté etapy ze druhého místa, minutu a 29 vteřin Pereirou.

Jezdec týmu Iles Baleares Oscar Pereiro Sio si obléká po třinácté etapě 93. Tour de France žlutý trikot pro vedoucího závodníka.
Jezdec týmu Iles Baleares Oscar Pereiro Sio si obléká po třinácté etapě 93. Tour de France žlutý trikot pro vedoucího závodníka. | Foto: Reuters

Ani ostatní kandidáti na celkové vítězství nejsou daleko, ať již Rus Denis Meňšov, vítěz první horské etapy v Pyrenejích, Australan Cadel Evans, Španěl Carlos Sastre, Němec Andres Klöden, Ukrajinec Jaroslav Popovyč či Američan Levi
Leipheimer.

Čtvrtý Meňšov je pouze minutu a vteřinu od Landise, nejhorší z této elitní skupiny, Leipheimer, má ztrátu 5:39 minuty.

Kdo přežije Alpy na čele?

Pro všechny tyto jezdce přijdou hodiny pravdy ve třech vyčerpávajících alpských etapách.V úterý bude peloton směřovat k impozantním skalním útvarům Col de l'Izoard a Col du Lautaret.

Pak přijde opravdový bonbónek, 13,9 km dlouhé šplhání na L'Alpe d'Huez, s průměrným stoupáním kolem 7,9 procent. Poprvé tudy vedla etapa Tour de France v roce 1952 a do serpentin přitahuje stovky tisíc fanoušků.

Naposledy závod vystoupal do tohoto vysoko položeného lyžařského steřdiska v roce 2004, kdy tu Armstrong převzal kontrolu nad Tour ukázkou neskutečné silové jízdy. "Bylo tam hodně emocí a adrenalinu. Také mnoho fandů. Bylo to trochu děsivé," vzpomíná na úsek fenomenální americký jezdec.

Také 16. etapa hned následující den má cíl nahoře v horách, v lyžařském centru La Toussuire, které hostí Tour poprvé.

Od startu v Le Bourg d'Oisans, bude peloton stoupat skoro celou cestu do Col du Galibier, nejvyššího místa letošního závodu (2642 metrů).

Ze Saint-Jean de Maurienne se cyklisté nedočkají jediného rovného metru cesty a budou se přehoupávat z jednoho sedla do druhého: Glandon, Croix-de-Fer, Mollard.

Před horskými pasážemi je třeba nabrat síly.
Před horskými pasážemi je třeba nabrat síly. | Foto: Reuters

Den zakončí 18,4 km dlouhým lezením na La Toussuire s průměrným stoupáním šest procent do výšky 1690 metrů.

Sedmnáctá, 200,5 km dlouhá, etapa ze Saint-Jean-de-Maurienne do Morzine má pro přeživší připravenu další dávku námahy a bolesti.

Po 65 km bude peloton čelit dlouhému šplhání na Col des Saisies, poté přejede špičaté vrcholky Aravis a La Colombiere a sjede do Cluses.

Po Cote de Chatillon se objeví Col de Joux-Plane a jeho neblaze proslulý 11,7 km dlouhý svah se sklonem 8,7 procent, na němž Armstrong roku 2000 prožil velkou krizi: "Byl to nejhorší den, který jsem kdy prožil na kole," prohlásil po dojezdu.

Etapa končí ostrým a zrádným klesáním směr Morzine.

Po 369,5 km dlouhé jízdě v horách a třech strastiplných dnech v sedle budou mít jezdci minimum času na odpočinek během etapy z Morzine do Maconu a již budou vystaveni další zkoušce - 57 km dlouhé časovce, která na ně čeká večer před finále na Champs-Elysées.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy