Nakonec se Vidim přece jen cíle dočkal a s ním i zaslouženého uznání. "Nezapomenu na těch pár momentů, kdy jsem dojížděl na vrchol kopce a začal obrovský aplaus. Cyklisti, kteří byli přede mnou, si mysleli, že patří jim, ale když se otočili a viděli mě, bylo jim jasné, že potlesk je asi určený pro mě, a tak zastavili a začali tleskat taky. To bylo dojemné," prohlásil Vidim.