reklama
 
 

Sazka dluží miliardy. Klukům na fotbal stačí stovka

20. 1. 2011 7:00
Pozor! Chudoba ve sportu škodí zdraví

Praha - Protloukání se ode dne ke dni s poloprázdnou kapsou. Nebezpečí úrazů v chátrajících sokolovnách. Takové smutné kulisy má současná vysoká hra byznysmenů a politiků o Sazku a další obrovské majetky ČSTV.

"Některé tělovýchovné jednoty nás prosí o půjčky, aby mohly zaplatit zálohy na elektřinu," řekl Aktuálně.cz liberecký krajský předseda ČSTV Vladimír Boháč.

Čtěte také:

Soudní boj o Sazku začal, Vítek dostal sedm dnů
Šéf ČSTV: Noví investoři Sazky si přejí zůstat neznámí

"Český sport dostává ročně o jednu a půl až o dvě miliardy korun méně, než by potřeboval," upozornil Boháč.

Chřadnoucí dotace neumožňují někdy sportovat dětem z chudých rodin. "Od rodičů vybíráme 100 korun za měsíc za jedno dítě, které u nás hraje fotbal. Peníze potřebujeme hlavně na pronájem školní tělocvičny," prohlásil trenér ze středních Čech.

"Někdy se stane, že pár kluků nepřijde dvakrát i třikrát za sebou na tréninky. Stydí se, že s sebou nemohou vzít 100 korun na zaplacení příštího měsíce."

Během krize není na revize elektřiny nebo nářadí

Oddíly musí často vybírat příspěvky za děti, i když šetří, kde se dá. "Řada tělovýchovných jednot se ocitla v kritické situaci. Odkládají třeba důležité revize elektřiny, komínů nebo stárnoucího tělocvičného nářadí," dodal Boháč.

"Říkají si, ono to nějak dopadne. Ale nedejbože, aby se někomu něco vážného stalo."

V Harrachově stouply členské příspěvky třikrát

TJ Jiskra Harrachov nezískala na činnost žádné "svazové" peníze od roku 2006. "Přestaly chodit poté, co se začala splácet hokejová Sazka aréna. Předtím jsme měli až 200.000 korun ročně," upozornil předseda Jiskry Otakar Jiroutek.

Roční rozpočet Jiskry se pohybuje mezi 1,5 a dvěma miliony korun. Od začátku potíží v Sazce stouply v Jiskře členské příspěvky třikrát.

"Hodně z našich 500 členů chodí do školní tělocvičny. Kdyby příspěvky zůstaly stejné jako dřív, uhradili bychom škole maximálně elektřinu," podotkl Jiroutek.

Nohejbalistům poslal ČSTV na mládež 800 korun

Nohejbalový klub Janovice nad Úhlavou ze západních Čech potřebuje ročně na činnost zhruba 300.000 korun. Dospělí hrají druhou nejvyšší republikovou soutěž a jezdí až do Vsetína. Dorostenci a žáci bojují v krajských soutěžích. 

"Jenom doprava na zápasy nás vyjde na více než 100.000 korun ročně. Loni nám ČSTV poslal příspěvek 800 korun na mládež. V první chvíle jsem myslel, že jim je hodím na hlavu," řekl místopředseda klubu Vladimír Kasík.

Janovické nohejbalisty zachraňuje radnice a místní firmy. "Nejde ani tak o sponzory jako o mecenáše. Reklama kolem našich dvou kurtů podnikatelům příjmy určitě nezvýší," uvedl Kasík.

Město poskytuje nohejbalistům 40.000 až 50.000 korun na rok. Ligová utkání lákají od 80 do 120 fanoušků.

"Naším štěstím je, že starosta - bývalý tělocvikář fandí sportu," prozradil Kasík. Radnice klubu pronajímá kurty a šatnu za korunu ročně. 

Starosta: Krizi zavinili ´bafuňáři´ v představenstvech

Bez radnice by se neobešly ani sportovní oddíly v severočeském Hrádku nad Nisou. "ČSTV jim poskytuje jen drobné dotace na údržbu majetku, což zdaleka nestačí," řekl starosta Martin Půta.

"Na provoz sokolovny, fotbalového stadionu, kluziště a tenisových kurtů dáváme ročně 1,5 milionu korun. Kdyby byly příjmy ze Sazky jako dřív, samozřejmě bychom věděli, kam jinam  věnovat peníze, jimiž pomáháme sportovcům," prohlásil Půta.

"Krizi ve financování tělovýchovy zavinili sportovní ´bafuňáři´ v představenstvech a dozorčích radách společností ČSTV."

Postup? Kdepak! To by byla drahá legrace

Jak zjistila redakce Aktuálně.cz, mnoho malých klubů přežívá jen díky obětavým funkcionářům. Sportu věnují bezplatně spoustu času a dávají do ně peníze. Za ´své´ třeba telefonují nebo perou doma dresy.

"Přesto hrozí, že některé jednoty a oddíly přijdou kvůli dluhům o dodávky elektřiny, vody a tepla," konstatoval Boháč.

Oddíly někdy opouštějí dobrovolně vyšší soutěže, poněvadž jim scházejí peníze na dopravu. Jiné zase nestojí o postup.

Bez peněz na sport bude drahé zdravotnictví

"V oddílech ubývají členové. Kvalita a úroveň sportu a tělovýchovy kvůli nedostatku peněz klesá, což se musí projevit i na zisku medailí z vrcholných mezinárodních soutěží," shrnul Boháč.

Tělovýchovné jednoty si občas přivydělávají podnikáním, ale kvůli hospodářské krizi jim výrazně klesly příjmy. Například harrachovská Jiskra získala ze svého kempu za poslední dva roky skoro o třetinu peněz méně než dříve.

Boháč tvrdí, že nedostatek peněz pro sport se záporně promítne i do jiných oblastí života. Výzkumy prý hovoří jasně: Jedna koruna, vložená do sportu, ušetří čtyři koruny ve zdravotnictví a v sociálních službách.

autor: Miloslav Lubas | 20. 1. 2011 7:00

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama