Mistr světa nedosáhl ani v úterý na první vítězství proti počítačovému programu Deep Fritz, naopak po druhé porážce ze šesti duelů podlehl celkově 2:4.
Ruský velmistr mohl úterním vítězstvím nad počítačem srovnat skóre a partie, v níž hrál černými figurami, se pro něj podle agentury AP vyvíjela relativně dobře. Pak však chyboval a ztratil pěšce, z čehož se již nevzpamatoval.
I přes porážku získal Kramnik šek na 500.000 dolarů. Kdyby svého virtuálního protivníka porazil, dostal by rovný milion.
Podle šachových odborníků to byl nejspíš poslední velký zápas mezi šachistou a počítačem. Utkání v Bonnu totiž ukázalo, že člověk nemá šanci umělou inteligenci porazit.
Šachový počítač, přesněji řečeno počítačový program, který si může každý milovník šachu pořídit zhruba za 1600 korun, už po letech zkoušení prakticky nemá slabiny. O tom se přesvědčil i mistr světa. Ani v jedné ze šesti partií na svého soupeře nevyzrál.
Legendární Garri Kasparov kdysi s oblibou tvrdil, že s počítačem nikdy nemůže prohrát, protože "stroj" nemá lidskou vynalézavost a schopnost improvizace.
V roce 1997 ho programátoři z firmy IBM vyvedli z omylu, ale tehdejší překvapivá prohra byla všeobecně přičítána tomu, že Kasparov počítač podcenil. Mistr světa se dožadoval odvety, ale IBM projekt ukončila.
Od té doby se nejlepší světoví hráči příliš nezlepšili, zato počítače udělaly obrovský výkonnostní skok. Když hrál loni s počítačem britský velmistr Michael Adams, patřící do první světové desítky, prohrál pět ze šesti partií a jen jednou remizoval.
Kramnik hrál před čtyřmi lety s předchůdcem dnešního Deep Fritze a v Bahrajnu uhájil remízu. Teď v přípravě postavil obě verze proti sobě a ta starší nezískala ani bod.
Starší Fritz vyhodnocoval 2,7 milionu možností za sekundu, ten nejnovější jich za stejnou dobu stihne osm milionů. Při zahájení vybírá z nepřeberného množství variant, které před ním hráli nejlepší šachisté světa. Ve střední fázi partie prý dokáže dokonale propočítat devět tahů dopředu. V koncovce, kdy už je na šachovnici méně figur, vidí ještě dál do budoucnosti partie.
Kramnik dostal program k dispozici v říjnu a snažil se najít jeho slabinu. Vedle německého specialisty na zahájení Christophera Lutze prý angažoval i experta na šachové programy, který mu měl vysvětlit, jak "přemýšlí" počítač.
Společně pak zkoušeli i neobvyklé varianty, ale všechno marné. Zatímco předchozí verze měla problémy při zdvojených pěšcích, ta současná vůbec nechybovala. Zato Kramnik udělal ve druhé partii fatální chybu a zahleděn do vlastních kombinací přehlédl, že mu počítač nastavil matovou past.