Nadchla ho kvalita sportovišť i sportovní výkony, které v uplynulých šestnácti dnech viděl. Dříve pro agenturu AP prohlásil, že se Turín vyrovnal Naganu v roce 1998, ale zaostal za Lillehammerem v roce 1994 i za minulými hrami v Salt Lake City.
Na dnešní tiskové konferenci však hovořil velmi diplomaticky. "Už nikdy nebudu mluvit o nejlepších hrách všech dob. Nebudu sestavovat žádné žebříčky, ale mohu prohlásit, že mě tyto olympijské hry velmi potěšily," řekl Rogge.
Srovnání se přesto neubránil, když řekl, že hry v Turíně byly vůbec nejlepší z pohledu sportovní infrastruktury. Ocenil kvalitní sportoviště a perfektně fungující bezpečnostní opatření. "Sportovci jsou tady šťastní," řekl belgický diplomat. Sportovní úroveň her byla podle jeho slov zcela výjimečná. "Nepamatuji si tak kvalitní hry, a to je pro mě to nejdůležitější," prohlásil Rogge.
Vyzdvihl kanadskou rychlobruslařku Cindy Klassenovou, která získala pět medailí. Rogge o ní hovořil jako o "ženě her", ale pochvalu od něj dostali i slavní sjezdaři Kjetil Andre Aamodt, Hermann Maier a sourozenci Kosteličovi. Osobní sympatie vyjádřil i Bodemu Millerovi, ačkoli Američan vyšel v Turíně naprázdno.
"To nic nemění na tom, že je pravděpodobně nejlepším sjezdařem současnosti. Tady mu to nevyšlo, ale já doufám, že ve Vancouveru ukáže, co umí," řekl Rogge.
Vyzdvihl i projevy fair play, jichž byl svědkem. Nejvíc ho zaujali vzácně objektivní nizozemští fanoušci při soutěžích rychlobruslařů a norský trenér, který půjčil hůlku Beckie Scottové, když Kanaďanka tu svou zlomila. Poděkoval americkému rychlobruslaři Cheekovi za to, že věnoval peníze za medaile na charitu. Rogge si pochvaloval, jak se daří boj s negativními jevy ve sportu, především s dopingem.
A nemyslí si, že by tolik diskutované razie v rakouském týmu olympijskému hnutí nějak ublížily, přestože všechny testy Rakušanů byly nakonec negativní. "Jsem přesvědčen, že jsme už dohnali ztrátu z minulých let a teď držíme krok s nejnovějšími poznatky vědy," řekl Rogge.
Dodal, že tento boj musí pokračovat, protože nepoctiví sportovci budou hledat nové cesty. "Během pěti až deseti let může být realitou genetický doping. Už teď na něj připravujeme testy," zdůraznil předseda MOV.
