Milán - Ani napotřetí se český box nedočkal titulu profesionálního mistra světa. Po legendárním rohovníkovi první poloviny dvacátého století Vildovi Jakšovi a Lukáši Konečném neuspěl v boji o mistrovský pás ani Rudolf Kraj.

Stříbrný medailista z olympiády v Sydney podlehl v Miláně na body Italovi Giacobbovi Fragomenimu, když byl zápas kvůli zranění domácího borce v osmém kole předčasně ukončen.

Kraj roztrhl svému soupeři obočí a japonský arbitr rozhodl, že devětatřicetiletý Fragomeni nemůže pokračovat. Podle agentury AP způsobil český boxer Italovi ránu nedovoleně hlavou, a proto o vítězi duelu rozhodovaly body ze sedmi předchozích kol.

Čtěte více: Boxer Kraj zranil soupeře. Světový titul ale nezískal

A podle rozhodčích byl Fragomeni lepší ve čtyřech z nich a zvítězil v poměru 77:74.

To uznal i Rudolf Kraj. "Připravený jsem byl dobře, ale na začátku jsem se trochu zatavil. Trefoval jsem ho zbytečně tvrdě, dával jsem do toho moc síly, a proto jsem pak vytuhl," cituje českého borce server sportovninoviny.cz.

Jenže v sedmém kole se prý začala situace obracet. "Je pravda, že jsem už byl vyšťavený, ale když se mu v posledním kole otevřelo obočí, tak jsem se malinko nabil," komentoval vývoj zápasu bronzový medailista z mistrovství světa.

Stopli to, když jsem vedl

"On už taky začínal být unavený a myslím si, že díky tomu to taky stopli. Věděli, že po sedmi kolech 4:3 vedl a nechtěli riskovat, co by se mohlo dít dále," myslí si Kraj.

Navíc prý Italovo zranění nebylo tak vážné. "Viděl jsem doboxovat zápasy, v kterých měli boxeři otevřené celé obočí. Tady to bylo kousek a ani jsem si nevšiml, že by mu tekla krev," zlobil se Čech, který v profesionálním ringu padl poprvé.

Čtěte také: Boxuje se o historický titul. Kraj: Rozsekat, zmlátit

"Nechci brečet, že mě zařízli. Byl jsem unavený, on pak taky. Dál se to mohlo vyvíjet jakkoliv. Když jsem se dokázal kousat poslední tři kola, proč by to nešlo dál," přemítal Rudolf Kraj.

"Jeho údery mi nevadily. Oni to jen posichrovali. Stopli to, když byl jedno kolo vepředu. Osmé bych vyhrál já a bylo by to zase vyrovnané," rozčiloval se po první porážce v patnácti zápasech Kraj.

"Je to sport. Nebudu z toho dělat vědu. Prohrál jsem, to k tomu patří. Jednou prohraješ, jednou vyhraješ. Nikdo není neporazitelný. Mrzí mě ale, že to přišlo právě v dobu, kdy jsem chtěl titul získat. Život jde ale dál," snažil se zklamaný český bojovník o pozitivní myšlení.