Praha - V rámci Evropské unie jsou už jen v Bulharsku a na Maltě tamní státní správy vůči svým sportovcům ještě lakomější, nežli je tomu v Česku. Tedy když vydělíme rozpočtované výdaje na sport počtem obyvatel.
I na těch několik jednotek miliard, jež ve formě dotací do českého sportu od státu směřují, se ale pozorně podíval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). A shledal řadu pochybení. Zejména na straně ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
"Ministerstvo jako hlavní garant oblasti podpory sportu selhává," zdůrazňuje se doslova ve zprávě NKÚ.
Současného ministra Marcela Chládka může alespoň těšit, že se kontrola, z níž vzešly tyto kritické závěry, týkala období 2011-2013, kdy Chládek (ČSSD) ještě v tomto úřadu sídlícím na pražské Malé Straně nepůsobil.
Kritická slova ze strany státních kontrolorů tedy padají na hlavy těchto ministrů: Josefa Dobeše (VV, na ministerstvu 2010-2012), Petra Fialy (tehdy nestraníka, dnes předsedy ODS, na ministerstvu 2012-2013) a Dalibora Štyse (bezpartijní, 2013-2014).
Po celou tuto dobu, jíž se kontroloři věnovali, každopádně na MŠMT působil v roli náměstka pro sport Jan Kocourek, bratr Martina Kocourka, někdejšího ministra průmyslu a obchodu v Nečasově vládě, jehož politickou kariéru zkomplikovala tzv. odkláněcí aféra (více zde).
Osm set milionů rozdali podle svého
Kontroloři z NKÚ se zaměřili na rozdělování dotací ve třech neinvestičních programech, jež se týkaly sportovní činnosti dětí, mládeže a zdravotně postižených, provozování sportovních zařízení a organizování sportovních akcí.
"Ministerstvo rozdělilo v rámci kontrolovaných programů v letech 2011-2013 dotace za víc než tři miliardy korun. Velkou část peněz přitom poslalo příjemcům na základě neúplných, chybných, pozdě doručených nebo zcela chybějících žádostí o dotace. Ministerstvo například poskytlo dotace za 1,2 miliardy korun, aniž by bylo schopné doložit, kdy přesně si o ně jejich příjemci zažádali," informuje Olga Málková, mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu.
Miliarda korun pak putovala k žadatelům, kteří nesplňovali podmínky pro přidělení podpory. Proč? "Například z jejich žádostí o dotace nebylo možné vyčíst, jestli vůbec vlastní nebo si pronajímají sportoviště," vysvětluje mluvčí Málková.
Takový přístup podle kontrolorů vytvářel mezi žadateli nerovné podmínky, stejně jako netransparentní prostředí při rozhodování o dotacích.
Největší problém však kontroloři vidí ve způsobu, jakým se rozdělovala suma 800 milionů korun, přiklepnutá sportovcům na poslední chvíli, při schvalování státního rozpočtu na konci roku 2011.
Zákonodárci vzali tehdy v potaz, že českému sportu vypadlo financování z krachující Sazky, a problém s hospodařením tak sportovním svazům a organizacím pomohli řešit alespoň touto dodatečně poukázanou sumou 800 milionů korun.
Jenže způsob, jak se s ní hospodařilo, podrobili kontroloři z NKÚ ostré kritice. Rozhodnutí o příspěvku v podobě dodatečné dotace 800 milionů korun totiž padlo až po termínu, do kterého ministerstvo školství přijímalo žádosti o dotace na rok 2012. Resort vedený tehdy Josefem Dobešem už další kolo přijímání žádostí neotevřel. A 800 milionů rozdělil podle vlastního uvážení.
Kontroloři zjistili, že 12 z 19 kontrolovaných příjemců dostalo vyšší dotaci, než o jakou si původně zažádali, a místo 215 milionů získali nakonec téměř 547 milionů," píše se v tiskové zprávě NKÚ. S tím, že úřad považuje takové rozhodování o dotacích za netransparentní.
Zjednodušeně řečeno: ministerstvo dostalo nečekaně o 800 milionů korun navíc a v časové tísni je tak trochu nadivoko rozdělilo zhusta tím způsobem, že "od oka" navýšilo dotace už předtím přidělené.
Za dotace nakupovali od příbuzných
Kontroloři ale našli i další vážné nedostatky. Celkem 11 příjemců podle nich využilo peníze na jiné účely, než na jaké je získali.
Svou pozornost pak NKÚ věnoval dotaci 4,5 milionu korun, která směřovala k občanskému sdružení European Medicine Association, které přitom podle kontrolorů vůbec neprovozovalo sportovní činnost. "Podle NKÚ existuje podezření, že sdružení celou dotaci zneužilo. U většiny dodavatelů navíc kontroloři odhalili personální a majetkové vazby na členy tohoto sdružení," upozorňuje tisková zpráva NKÚ.
Kontroloři vytkli i Autoklubu České republiky, že použil necelých 400 000 korun na provoz a údržbu autokempu, ačkoli prostředky měly směřovat na podporu sportu.
Podle zprávy NKÚ podobně Česká unie sportu použila 26 milionů z dotace 42 milionů korun na mzdy, u Sdružení sportovních svazů ČR se pak podobným způsobem použilo na mzdy 13 ze 45 milionů korun.
Oba subjekty, tedy ČUS i Sdružení sportovních svazů, se proti této informaci z tiskové zprávy NKÚ ohradily. S tím, že od kontrolorů dostaly naopak vyrozumění, že tyto subjekty prošly kontrolou bez nálezu, tedy bez jakýchkoli výhrad.
"Toto nešťastné vyjádření by mohlo být interpretováno tak, že ČUS použila prostředky v rozporu s dotačními pravidly, nebo že je nepoužila na organizaci sportu. Tento výklad, který by mohl plynout z neobratné formulace materiálů NKÚ, ČUS důrazně odmítá. Dotace byla určena na sportovní činnost neziskových organizací včetně mzdových nákladů," uvedla Lenka Tichá, mluvčí České unie sportu.
Podobně reaguje Sdružení sportovních svazů ČR. "Dnešním závěrům NKÚ vůbec nerozumíme, protože jsou zcela v rozporu se závěry kontroly, kterou provedlo NKÚ v našem Sdružení," říká Zdeněk Ertl, předseda bývalého Svazarmu.
V uplynulém roce 2014, kterého se kontrola už netýkala, bylo ze státních prostředků rozděleno do sportu podle různých vyjádření ministra Marcela Chládka 3,5-3,9 miliardy korun. Pokus ČSSD prosadit navýšení těchto prostředků o jednu miliardu při projednávání státního rozpočtu nakonec nevyšel.
Dotace z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se rozdělují především ve dvou základních balících, tzv. neinvestičních a investičních dotací. O jejich rozdělování spolurozhoduje Národní rada pro sport, ve které kromě pracovníků ministerstva zasedají i představitelé sportovních spolků a organizací. (Více zde)
Způsob, jakým ministerstvo peníze rozděluje, kritizuje předseda sněmovního podvýboru pro sport Jiří Holeček, který od svého stranického šéfa Andreje Babiše dostal za úkol zpracovat alternativní koncepci způsobu financování sportu v České republice.
