Čeští hráči si museli vzít kvůli účasti na turnaji třítýdenní dovolenou a každý přispěl částkou 12 tisíc korun. "Chtěli jsme být do šestého místa, ale i s naším konečným umístěním jsme spokojení," říká asistent trenéra národního mužstva Miroslav Knotek. Mistrovství světa už zažil jako hráč i kouč, zároveň trénuje českého boxlakrosového mistra z Radotína, který dodal do reprezentace 14 z 23 hráčů. A doufá, že se s tímto sportem podívá i na olympiádu.

Je reálné, aby se lakros po dlouhých letech vrátil mezi olympijské sporty?

Světová lakrosová federace hledá způsob, jak dostat náš sport na olympijské hry 2028, kdy se vrátí do Los Angeles. Naposledy se na programu Her objevil v roce 1908, v roce 1984 byl právě v Los Angeles jako ukázkový sport. Ve hře je ekonomická venkovní varianta vycházející z obou lakrosů - fieldlakrosu a boxlakrosu. Podobně se olympijským hrám muselo přizpůsobit ragby. Aby se snížil počet sportovců a zkrátila délka turnaje. Rozhodnuto zatím ale není, dostat se mezi olympijské sporty je pro každé odvětví hodně důležité.

Jakou šanci by případně Česká republika měla, aby se na turnaj dostala?

Samozřejmě bychom nechtěli na takovém klání chybět. O místa za Evropu bychom patrně bojovali s Velkou Británií, Izraelem, Irskem nebo Německem. Objevit se ale určitě může ještě někdo jiný.

Lakros je zvláštní tím, že mezi národní týmy na světové šampionáty pouští i původní zakladatele této hry, kterými jsou kmeny Irokézů. Na olympiádu by ale asi Irokézové samostatně nemohli, ne?

Možná by je chtěli do svého týmu Američané, ale myslím si, že by to řada Irokézů odmítla. Přece jen jsou to rivalové a úplně zapomenuto není ani chování přistěhovalců k původním indiánům. Takže patrně by zůstali na olympiádě mimo hru. Je to škoda, protože pro Irokézy je lakros sportem číslo jedna a malým náboženstvím.

Liší se nějak Irokézové na první pohled od ostatních účastníků mistrovství světa? Jak se třeba chovají na šampionátech mimo hřiště?

Moc se neusmívají a drží při sobě. Jejich teritoria mají svou policii, své hasiče, platí tam trochu jiné zákony než ve zbytku USA. Vydávají své cestovní pasy, a přestože zároveň dostávají cestovní dokumenty Spojených států, bývá s nimi na hranicích trochu problém, protože se občas vykazují těmi svými. A když my přijedeme k nim, dostaneme do pasu razítko, že jsme opustili Spojené státy a vstoupili na jejich území.

A sportovně?

Na jejich hru je radost se dívat. Ačkoliv někteří na první pohled nevypadají na sportovce, tak jsou velice dobře pohybliví, rychlí a neuvěřitelně technicky vybavení. Lakros hrají od malička a je to pro ně posvátný sport a životní styl. Jsou v něm skvělí, na dosavadních světových halových šampionátech vždy skončili druzí za Kanadou a před USA.

Pomáhá jim začleňovat se do společnosti?

Lakros byl mimo indiánské kmeny v minulosti v Severní Americe sportem pro elity. V posledních letech se ale stal masovým díky rozšířením na školy a univerzity. A to přináší i šance pro Irokézy. Díky lakrosu se dostávají k vyššímu vzdělání, a to posiluje jejich společenské postavení.

Před týdnem skončený šampionát žádná velká překvapení nepřinesl. Dominance Kanady, Irokézů a USA pokračuje. Dá se jim vůbec vzdorovat?

Český tým sehrál zatím nejvyrovnanější zápas na pražském mistrovství světa v roce 2011 proti Američanům. V poločase jsme prohrávali pouze o jednu branku. Severní Amerika má velký náskok, ale i ostatní národní celky si mohou do svého středu přibrat maximálně čtyři tamní hráče, když u nich doloží kořeny své země.

Česko má také takové posily, že?

Za nás takto nastupují tři kluci z USA a Kanady, jejichž babičky nebo dědové od nás pocházeli. Letos vychytal titul za Kanadu Mike Poulin, který v minulosti dva šampionáty odehrál za Česko. Má u nás své předky. Izraelci, Nizozemci, Finové i Slováci nebo Skotové nastoupili letos na mistrovství také doplnění o řadu hráčů z Ameriky.

Jak jste se vyrovnali s porážkou s Finskem, která určila další boje ve skupině o páté až osmé místo? Před zápasem jste říkali, že je to pro vás klíčový duel.

Čtvrtfinále proti Spojeným státům jsme hráli večer, do postele jsme se dostali nad ránem. A už v jednu odpoledne jsme nastupovali proti Finsku. Bylo to časově hodně náročné. Během deseti dnů jsme odehráli osm zápasů. Tým jsme měli složený ze starších i mladších hráčů, někteří zkušenější hráči s námi nejeli.

Proč?

Všichni si nemůžou vzít tři týdny v práci dovolenou a odjet do Kanady na turnaj. Každý hráč navíc přispíval na svou účast. Nejsme profesionální sportovci, ale svůj cíl jsme splnili, dostat se mezi osm nejlepších na mistrovství světa je pro země mimo Severní Ameriku velmi prestižní záležitostí. A to se nám na všech dosavadních pěti šampionátech podařilo.