Její mluvčí Robert Green novinářům nesdělil žádná jména, uvedl jen to, že vesnici sportovců opustili čtyři jejich muži (zřejmě tři atleti a jeden vzpěrač) a tři ženy, které měly běžet štafetu.
"Jejich zmizení deprimuje zbytek týmu, má to špatný vliv na jejich morálku," postěžoval si Green agentuře AP.
Případ emigrace na Hrách někdejšího britského impéria není nikterak ojedinělý, velká část výpravy ze Sierry Leone využilo k útěku už předchozí akci před čtyřmi lety v Manchesteru. V roce 2002 se totiž tato malá západoafrická země začala vzpamatovávat z desetileté občanské války, která si vyžádala tisíce životů
Všichni účastníci Her Commowealthu mají speciální víza, která platí až do 26. dubna. Zmizelí sportovci proto až do tohoto data budou pobývat v Austrálii legálně. Policie státu Victoria však po nich přesto pátrá a shání o jejich útěku jakékoliv informace.
Českoslovenští sportovní emigranti
Útěky ze sportovních akcích a emigrace sportovců do vyspělých zemí pamatuje i československé historie. Mezi ty nejznámější patří útěky hokejistů. V prosinci 1948, tedy krátce po komunistickém převratu, pobývali hokejoví reprezentanti na turnaji ve Švýcarsku. V jednom curyšském hotelu se rozhodovali, zda hromadně emigrují, nebo se vrátí. Nakonec se dohodli pro návrat, ale dva přece jen zůstali - Miroslav Sláma a Oldřich Zábrodský.
Toto koketování s emigrací pak bylo zřejmě jedním z důvodů provokace StB před MS 1950 v Londýně. Místo aby hvězdná hokejová generace obhajovala tituly mistrů světa ze Stockholmu 1949, velká část v čele s Bohumilem Modrým a Augustinem Bubníkem byla odsouzena k mnohaletým trestům.
Režim se údajně obával možné emigrace hráčů. Krátce před tím totiž emigrovala dvě sportovní esa - mistryně světa v krasobruslení Ája Vrzáňová a mistr světa v hokeji a později i vítěz tenisového Wimbledonu Jaroslav Drobný.
Stále častější emigrace sportovců vedli komunistický režim k dalšímu vykonstruovanému procesu. Část hokejové výpravy, která v listopadu 1948 opožděně letěla na turnaj do Londýna a s letadlem zmizela kdesi ve vzdušném prostoru, byla později podezírána, že ve skutečnosti emigrovala na neznámé místo. Komunisté rozvíjeli tuto teorii, i když moře vydalo dvě těla leteckého neštěstí a pornásledovali rodiny zahynuvších hokejistů.
V sedmdesátých a osmdesátých letech emigrovala řada československých hráčů, kteří si chtěli zahrát NHL - například Jiří Crha, Jiří Bubla, Petr Klíma, František Musil či Petr Svoboda.
